Foto: autorka

Tři přání

16. 2. 2022

Můj příběh Zimní soutěžení 2022

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Helena Přibilová 16.2.2022 21:39

Paní Maruško, velmi ráda čtu Vaše články, neboť jsou vždy plné laskavosti. Přeji Vám ze srdce všechno dobré i splnění Vašich přání.

Alena Vávrová 16.2.2022 21:32

Maruško, moc krásně jsi ta svá přání napsala, děkuji.

Blanka Lazarová 16.2.2022 20:58

Také já se k těmto přáním přidávám, s velkým zájmem sleduji stav naší přírody a upřimně řečeno je mi z toho smutno a docela mě to trápí. Těch pokácených stromů, co na svých cestách vidím, není bohužel málo.

Martina Růžičková 16.2.2022 20:28

Také je mi do pláče na místech, kde ještě nedávno stávaly statné smrky... Přeji vám vše dobré a kéž by se vaše přání splnila.

Anna Čípová 16.2.2022 20:00

Maruško, je mi do pláče, když jedu autem do Rájce přes Protivanov. Lesy kolem silnice prostě nejsou a jejich obnovy se už nedožiju. Máš krásná přání, hlavně ať se ti splní to první.

Daniela Řeřichová 16.2.2022 19:55

Paní Marie, Vaše články a úvahy jsou mi vždy velmi sympatické. S Vašimi přáními se plně ztotožňuji.

Věra Ježková 16.2.2022 19:46

Maruško, jsi vnímavá, laskavá duše. Přeji ti hodně zdraví a vše dobré. ♥

Alena Tollarová 16.2.2022 19:17

Ráda bych přidala ke článku celé souhvězdí zlatých hvězdiček a všechna tři přání podepisuji. Naprosto odpovídají i mým pocitům a přáním. Hodně zdraví, Maruško!

Marcela Pivcová 16.2.2022 19:09

Také mě mrzí, když v létě jdu do lesa a tam, kde jsme nacházeli houby, je místo zarostlé křovím a suchou trávou. V blízkosti naší chalupy občas projede nákladní vlak. Do nádraží doveze několik prázdných vagonů, z nádraží vyjíždí s vozy naloženými dřívím. Kam je asi odváží?

Jana Šenbergerová 16.2.2022 18:20

I pro sebe si přeji, aby se vaše přání splnila.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha