FOTO: Z rodinného archivu Marie Ženatové

První zájezd k moři v roce 1970

4. 4. 2022

Jarní soutěžení 2022 Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Vávrová 4.4.2022 15:32

Na Slunečném pobřeží nedaleko Nesebaru jsme byli od podniku se třemi dětmi 2x za sebou - vlakem a také pod stanem. Ráda jsem si to nad tvými řádky připomněla. Děkuji.

Naděžda Špásová 4.4.2022 12:59

Marie, nejdříve se omlouvám za ty hvězdičky **********. Tvoje vzpomínky jsou moc hezké a hlavně obdivuji, jak si to všechno pamatuješ. Tatínkovy obrázky nemají chybu, jsou kouzelné. :-)

Daniela Řeřichová 4.4.2022 10:15

Paní Marie, mám ráda Vaše laskavé vyprávění doprovázené milými kresbami Vašeho tatínka, děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha