Škoda, že už nejsem malá holka

Pamatuji si to naprosto přesně. Aktovku jsem hodila do kouta, ach, jaká to byla úleva. A hurá ven za dětmi, do přírody. Písničky tehdy byly krásné, dnes není výběr a nelíbí se mi. Taky si někdy přeji se vrátit do dětství a mládí. No holt je prý dnes moderní doba.

No jo, je to tak. Nikdy se nevrátí pohádka mládí, ze všech pohádek ta nejhezčí... Nádherné tango na vesnických zábavách. Julie, moc hezké vzpomínání. Naše děti a vnoučata budou také vzpomínat, ale jejich vzpomínky budou velmi odlišné od těch našich. S tím se nedá nic dělat.

Ano, za našich mladejch let bejval svět jako květ...A louky byly zelenější, lesy hustší, sníh bělejší, slunce zářivější. Jenom jestli to nebylo tím mládím a nezkušeností se světem. Ale stejně to bylo krásné.

Při čtení tohoto vzpomínkového článku o našem dětství a mládí jsem si hned vzpomněla jak jsme se schovávali v kukuřici, nebo lozili po stozích se slámou. Na tuto dobu se nedá zapomenout, užili jsme si určitě mnohem více přírody, čerstvého vzduchu a také srandy. Protože jsem bydlela na vesnici v ulici, kde bylo hodně dětí, tak naše mnohé hry probíhaly i na silnici, která vedla do kravína. Hráli jsme tu vybíjenou, panáky, skákali přes švihadla apod. Ale vracet čas bych nechtěla, zejména ne kvůli pracovním povinnostem. Chodila jsem z práce unavená, byla jsem ráda že nikam nemusím po práci a pobytu v přírodě v tu dobu bylo mnohem méně než nyní ve věku důchodovém. Každé období má zkrátka své + a své-.

Netroufám si tvrdit, která doba je lepší jen vím, že minulost se nedá vrátit.

Souhlasné ach.

Také ráda vzpomínám, ale mnohem více žiji přítomností a věnuji se spoustě aktivit. Svět a společnost se přirozeně vyvíjí, avšak člověk se svými touhami a potřebami zůstává ve spirále času stejný. I naše vnoučata budou mít jednou pěkné vzpomínky. :-)

Moc pěkné, k tomu není, co dodávat. I já se daleko víc dívám zpátky, než do budoucnosti. Svět se, bohužel, dramaticky změnil.

Hezké, nostalgické vzpomínání, Julie. Taky mi připadá, že jak "čas trhnul oponou" všechno se změnilo. Ale obávám se, že se historie neustále opakuje. Těm starším se bude vždycky zdát, že za nich bylo líp, ať už to bylo jakkoliv. Současné děti mají samozřejmě jiné dětství, i když - jak které, záleží vždycky na rodičích, co jim předají. Doba je jiná a s tím nic nenaděláme. Ale musím bezvýhradně souhlasit hlavně s tím, co píšete třeba o dnešních písních...taky leckteré nemohu poslouchat, hlavně ty, kde se od začátku až do konce opakuje pouze jedna jediná věta a jeden hudební motiv...to mne doslova vytáčí ! Ale mladým se to asi líbí.