Hodně léků a návštěvy lékaře jsou pro mnoho Čechů náplní života

K doktorům chodím pravidelně podle nemoci a rozpisu, léky beru pravidelně (nemám rád jejich změny), ale dal bych přednost třešním v čokoládě, moc se mi tam nikdy nechce, ale musím. Když už tam jdu, tak tam pak zdržuji doktorku vykecáváním se (jako tady) a v čekárně jakbysmet. Také oceňuji e.recepty. Zubaře zanedbávám od covidu, ale už tam musím – začínám mít pocit, že mi zubní kámen okupoval půl tlamy, hledám v sobě odvahu a zubař termín – oba "naštěstí" jsme na tom stejně. Tak snad jsem byl tentokrát stručný a tak další do ordinace do redakce íčka! :)

Pravidelně podstupuji všechny preventivní prohlídky, lékaře vyhledám při akutních nebo dlouhotrvajících problémech. Velmi oceňuji možnost vyzvednout si e-recept. Vadí mi dlouhé objednací lhůty některých vyšetření nebo zákroků, zejména u zubaře.

Některé léky brát musím pravidelně, některé nárazově podle rozpisu od lékaře. Musím říct, že lékařská ordinace a čekárna nejsou mé hobby.

To těm lidem opravdu závidím já mám problém nějakého specialistu vůbec sehnat.

Mam osypky jen z te predstavy ze pujdu k lekari.

Pro mě určitě ne! Článek jsem nečetla, na reakci mi stačil titulek. Léky žádné neberu. Bolest není nemoc, je to jen indikátor, kterým mi tělo dává najevo, kdy nejsem v souladu s Vesmírem, lidově řečeno, mým lékařem je moje tělo, které ví. Preventivní prohlídky jsem zrušila, krom prohlídky, kterou mi určuje zákon k řízení motorového vozidla.

K uvedeným případům nepatřím. Lékaře navštěvuji pravidelně a podle potřeby. Léky radostně nezobu, ale užívám ty, které musím. Že za některé v lékárně zaplatím, beru jako nezbytnost. Za společenskou událost považuji návštěvu zubaře, protože je prima, a i když jeho zásahy nejsou příjemné, dobře si s ním a sestrou popovídám.