Vyřídila jsem první záležitost na Smíchově. Do tramvaje se mi nechtělo, tak jsem přešla Jiráskův most a vydala se směrem ke Karlovu náměstí a Vodičkově ulici. Cestou jsem opravdu cvakla pár obrázků.
Když jsem míjela vchod do věže Novoměstské radnice, zarazila mě cedule s informacemi o vstupu.
Uvědomila jsem si, že jsem ještě nikdy na této věži nebyla. Nemusela jsem pospíchat, a tak jsem si zakoupila vstupenku a vydala se vzhůru. Byl to zvláštní pocit, protože bylo dopoledne všedního dne, a tak jsem byla jedinou návštěvnicí.
V dolní části bylo schodiště moderní a přes sklo bylo možno nahlédnout do bývalé kaple.
V dalším z pater kamenné schodiště končilo a nahradily je schody dřevěné. Nepočítala jsem, ale dočetla jsem se, že schodů nahoru je celkem 212.
Cestou jsem minula velký zvon. Vyrobil ho zvonař Brikcí z Cimperku v roce 1563. Vysoký je 170 cm a váží 3 tuny. Bohužel před dvěma sty lety zmizelo jeho srdce, a tak je němý.
V bývalém bytě věžníka jsem si prohlédla expozici o dějinách Nového Města pražského a kopie rytin s vyobrazeními Prahy. Radnice se skládá z několika budov, které byly původně gotické, později došlo k renesančním úpravám. V letech 1452-1456 byla vystavěna věž se šesti podlažími, vysoká 70 m. Místo je spjato s mnoha historickými událostmi, z nichž se do podvědomí lidí zapsala zejména první pražská defenestrace v r. 1419.
Když jsem vyšla na ochoz, otevřel se přede mnou úžasný výhled na město kolem. Pro bezpečí návštěvníků a proti invazím holubů je zde nataženo pletivo, ale v něm jsou místy otvory s odklápěcími víčky, které slouží fotografům. Fotit však lze i přes drátěná oka. I když se mnou trochu pohazoval vítr, podařilo se mi zachytit všechna panoramata Prahy, která se mi nabízela.
Byl to úžasný a nezapomenutelný zážitek, který určitě stál za vystoupané schody.
Výhledy, které jsem nafotila, si můžete prohlédnout v přiložené galerii.
Zdroje:
http://www.novomestskaradnice.cz/vez/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Novom%C4%9Bstsk%C3%A1_radnice
