Istrie 2007 - dolce far niente
Foto: archiv Jana Zelenky

Istrie 2007 - dolce far niente

3. 6. 2022

Touláme se Istrií, točíme stovky kilometrů a všemi smysly vnímáme příjemnou pohodu pozdního jadranského léta. Je polovina září a počasí je navzdory "vremenské prognoze", vyvěšované každý týden na tabuli před recepcí Lanterny, neobyčejně příjemné. 25 stupňů je přesně to, co potřebujeme. Poddáváme se zcela atmosféře pohody, obklopeni mořem, nádhernou přírodou a starobylou historií.

Celou Istrii jsme si cáílevědomě rozdělili na denní úseky, ve kterých jsou malebně rozmístěny raně křesťanské kostely, středověká městečka, kavárny a restaurace i antické památky. A samozřejmě i moře.To moře, které nabízí každý večer o sedmé hodině na pobřeží Lanterny nádherné představení, jehož hlavním aktérem  je slunce, zapadající kdesi v dáli nad neviditelnou Itálií.

*

Není možné ale stále něco objevovat a být neustále v akci. Po hektických dnech, plných objevů a památek, jsme se rozhodli lenošit a odpočívat. Chorvaté mají pro odpočinek pěkný výraz. Odmor. Nejdříve se moří, a když už toho mají dost, tak se jdou někam odmořit. I my se jdeme odmořit. A to na druhou stranu Lanterny, do malého přístavu na konci kempu. Pláž je skoro prázdná, vstup do vody bez kamenů, pohoda a k tomu, na tento podzimní čas, kupodivu ještě teplá voda. Na druhé straně zátoky můžeme i přes značnou vzdálenost vidět zvonici Novigradského kostela Tří svatých. Po moři se v dáli prohání někdo na skútru a dělá kravál a jakási německá rodina s dětmi skotačí kousek od břehu na šlapací skluzavce.

Necháme do sebe pražit sluníčko a je to pocit velmi příjemný. Kolem nás pobíhají přerostlí rackové a drze loudí pamlsky. Připomínají mi naši Dášenku. Ale ta u toho loudění na nás vrčí a štěká. Rackové nevrčí. Chovají se docela slušně. A sežrali i ohryzek jablka, který jsem jim hodil. A sežrali by určitě i celou zásobu našich sušenek, kdybychom nebyli lakomí.

Eva předvádí chůzi s hůlkami /bez hůlek/

Poté, co jsme se přiměřeně připekli, odcházíme na oběd. Protože nejen památkami, mořem a sluncem je živ dovolenkář. Pokud není zaplacená penze, je třeba si vařit. To ale není takový problém. Asi nejsem normální, ale moc rád vařím. Moje žena ani neprotestuje a kuchyni mi ráda přenechala. Vyrábím kuře na rajčatech a paprice. Chorvati tomu říkají žvagcet. Nedá se na tom nic zkazit. Za půl hodiny je jídlo na stole I s těstovinami.  A je toho tolik, že nám to určitě vystačí na další dva dny.

Počasí je do dnešního dne úplně přepychové. Teplo, slunce, bezmračná obloha. I předpověď je příznivá.

Podvečerní procházky po Lanterně jsou příjemné. Nemají žádný cíl. Jdeme prostě tam, kam nás nohy nesou. Obvykle nás ale nesou na jihozápadní cíp poloostrova na posezení se sladoledem a západem slunce. Západy slunce tu mají početné obecenstvo.  A občas se objeví i potlesk na otevřené scéně.  A když nějaká rybářská loď náhodou protne pás světla, ubíhající k pobřeží od zapadajícího slunce, nastává mezi přihlížejícími fotografy oživení a každý se snaží zachytit ten nejlepší záběr.
A tak i já dávám k  lepšímu pár záběrů, které jsme po večerech udělali.

 

Laku noć

*

cestování vzpomínky
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Velková
Hvala!
Soňa Prachfeldová
Dýchla na mě pohoda i krása zapadajícího slunce. Moc hezké vzpomínání.
Jan Zelenka
Milé dámy, děkuji za vaše milé příspěvky.
Vladislava Dejmková
Fotografie mi pŕipomněly známá místa, kde mi také bylo fajn.
Jarmila Komberec Jakubcová
Velmi krásný článek. Připomněl mi poslední návštěvu Poreče s manželem.
Věra Ježková
Jendo, tvé cestopisy čtu ráda. Zavádějí mě do míst, která neznám. Ale jak víš, pocit, že do mě praží slunce, je pro mě velmi nepříjemný.
Jana Jurečková
Já nikam necestuji, ale ráda se ponořím do Vašeho vyprávění. Škoda, že mám bratra, který procestoval celý svět, z počátku mi poslal pár fotografií, ale pak už nic. Nikdy mi o svých cestách nevyprávěl...Snad dvě, tři věty. Pokud by mi mamka neřekla, kam jede, ani bych to nevěděla. Takový je ale život. Vaše vzpomínky a totky jsou překrásné.
Jan Zelenka
Děkuji, paní Šimková. Oba se ženou jsme měli rádi Středomoří, hlavně Chorvatsko. Proto jsem se i učil chorvatsky, abych mohl mluvit s lidmi.
Hana Šimková
Krásné vzpomínky. Asi jste se s manželkou hodně milovali.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.