Cesta autobusem přes řeku Vislu. FOTO: Marie Ženatová

Skvosty severu Polska

18. 7. 2022

cestování Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5.3 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 18.7.2022 14:33

Maruško, děkuju za zajímavý cestopis. Mě by se výlet k moři do Polska líbil,i když mám tedy radši teplejší moře. Mám ráda veškeré šífy a jak je z fotek vidět byli jich tam opravdu dost.

Zuzana Pivcová 18.7.2022 13:37

Maruško, já Polsko neznám vůbec. Nedávno jsem slyšela, že vzhledem k narůstajícím teplotám u nás se brzy cílem dovolených mnoha lidí stane místo Středomoří Balt. Kdybych byla mladší a chtěla někam jet, Baltu bych se vůbec nebránila. Na Rujaně jsem bývala moc ráda.

Naděžda Špásová 18.7.2022 12:41

V Polsku jsem byla jen za hranicemi na trhu, koupila jsem si tam hezky rolák. Jedná známá tam jezdí k moři a je moc spokojená. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Prskavka na seniorském zájezdu

Jsem starý jezevec, kterému je nejlépe v domácí noře, a pak také mezi „svými“ u štamgastského stolu. I stalo se, k mé nelibosti, že jsem byl po dlouhých letech nucen vyrazit do světa. Ale to se právě stát nemělo…

Antonín Vácha

Tenkrát na Západě: Skok do kapitalismu

První, byť nepřímý, kontakt s tehdejším kapitalistickým Západem si vlastně ani nepamatuji. Vzhledem…

Marta Hrušková

O tom, jak jsem si udělal hezký den

Udělat si "hezký" den ještě neznamená, že musí něco nutně vyletět do povětří. Bohatě stačí souhrn drobných událostí, které se s odstupem času stávají úsměvnými. Byť je to příběh malinko letitý, posuďte sami, co se může stát během jediného dopoledne.

Jaromír Šiša

Magda (67 let): Našla jsem odvahu cestovat sama. Jsem na sebe pyšná

Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách, jaké katastrofy člověka na cestách mohou potkat. Nakonec jsem to udělala.

Redakce

Letní pábení

Když léto zaťuká, honem ven do přírody, podívat se, jaké přichází. Letos léto něžně nezaťukalo, ale okamžitě se ohlásilo vedry a suchem. A když nás pěkně rozpálilo a vysušilo, tak se smilovalo a řeklo si, že tedy zaprší. Ať se země napije, ať se nám vyhladí tváře, ať si všichni zase vydechneme.

Soňa Prachfeldová