FEJETON: Copak jsme to za zvíře?

Tomáši, jako obvykle : to nemá chybu! Naprosto se ztotožňuji s Julií ( možná bych obměnila: pracujte jak pilný mraveneček) a s Helenkou. ☼

Řehtám se tu jako kobyla a z očí mi tečou krokodýlí slzy. Chtěla bych si z toho něco zapamatovat, ale nemám paměť jako slon :)

Skvělé. často také používám příměr se zvířátky,

Takové články nazývám občerstvením. Pro duši, která se blahem tetelí a pro mozek, který si připomene, co všechno uložil do paměti. A také pro uši, které si vybaví zvuky se zvířaty i lidmi spojené, to když někdo hýká jako osel, kváká jako žába, vrčí jako pes, přede/vrní jako kočka atd. A pak je mi také blaze u srdce, jak je to hezky na tom světě všechno propojené.

Výborně ! Na toto téma mám celou řadu knížek, zejména s vysvětlováním pro děti. a již dlouho mě to baví a inspiruje k různým vylepšováním. Také se mi líbil na netu termín "Kudlanka bezbožná" Opět Vám tleskám :-)

Přirovnání nás lidiček ke zvířatům je časté a vděčné téma. Našel jste opravdu velké množství příkladů. V jednom z článků jsem také nějaké uváděla - ale Vy jste si vzpomněl snad na všechny, které existují a vtipně je vypsal.

Já su holubička :-)

Zase pěkně. Zvířecí přirovnání používám často. Mám jedno speciální - místo slepice používám pipikoko.

Někdy je to urážka zvířete, když se k němu přirovná zvláště povedený lidský jedinec. Vy prosím držte linii pracovité včelky. Díky za další skvělé nedělní čtení.