Taťana Veselá
26.1.2023 19:43
Take jsme se koupali v zinkove male vaničce pekne jeden po druhym, tatinek naposledy :-) a jak jsem byla rada, kdyz mi maminka nahrala u kamen pyzamo, protoze v loznici se netopilo...
Antonín Nebuželský
14.8.2022 12:15
Naši už byli starší, setkali se v pohraničí, které osídlili":-)
No a já jsem na tom vydělal, že jsem přišel na svět, a sám.
Táta pražák mi zpíval takové to:"nad Prahou tančily, popřípadě" my jsme ti pražáci.
Ale maminka, rozená Vašková, asi měla nějaký básnický talent, po údajném příbuzném Bezručova, mi recitovala všechno možné od Maryčky Magdonové, přes "tu studánku, kde nejhlubší je les", vrcholem byla Kytice, kterou uměla nazpaměť. A to když mi pověděla před spaním, tak to bylo "něco". Ještě dneska se otřesu...
Eva Mužíková
14.8.2022 11:04
Takové příběhy čtu jedním dechem, v mnohém se podobají těm mým.
Dana Puchalská
13.8.2022 16:40
Opravdu milé vzpomínky. Mám pocit,že mnozí z nás mají obdobné. Děkuju.
Libor Farský
13.8.2022 11:51
Miloučké příběhy.
Marie Seitlová
11.8.2022 20:44
Pěkné vzpomínání, některé věci jsem měla stejné. A písnička se ve školkách zpívá dodnes i s tím refrénem.
Zuzana Pivcová
11.8.2022 19:31
To byla písnička Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi, čížečku, jak sejou mák. Aj tak tak, sejou mák........ Takže žádný tetin vlastní refrén. Ale to nevadí. :-D
Zuzana Pivcová
11.8.2022 19:26
Vyprávění je moc hezké. U nás se ale v té písničce Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, běžně zpívalo Aj tak tak sejou mák...:-D
Jana Jurečková
11.8.2022 14:05
Mám ráda vzpomínkové příběhy a fotky, je to tak dávno, člověk si pamatuje některé věci a děje. Má pocit, že se staly včera. Musela jsem si přinést kafíčko, protože Váš článek mě velmi zaujal. U nás doma mě koupal v plechové malé vaničce tatínek, pak mě uložil do postele a přečetl pohádku. Maminka chodila po schůzích a domů přišla unavená. Na to si pamatuji. V sobotu se do kuchyně dala velká sedací vana, když se táta koupal, pozorovala jsem ho z ložnice pootevřenými dveřmi. Nevím, co mě to napadlo, dnes se za to stydím. Topili jsme v kamnech, ale v ložnici byly naftové kamna. Když jsem byla starší ukázal mi táta, jak se topí. Na dno kamen jsem dala zapálený knot, pak pustila knoflíkem trochu nafty a vše hlídala. Tatínek mně a bratrovi vyráběl krásné hračky, perníkovou chaloupku, kolotoč , ruské kolo, Ježek v kleci. Měli jsme velkou rodinu, jezdila jsem na prázdniny k babičce, navštěvovala 4 tety, ráda na toto období vzpomínám. Dřív bylo vše jinak. Více radosti, skromnosti, pokory....Líbí se mi, jak každý rád zaklepe na ty staré dveře a tam se ozve:" No, pojďte dál, posaďte se a vzpomínejte."
Alena Švancarová
11.8.2022 12:17
Pane Čepelko, moc hezké vzpomínání na dobu dávno minulou,která se už nevrátí.
Načíst starší příspěvky