Jana Jurečková
1.9.2022 10:56
Pane Berka, omlouvám se Vám, svým komentářem jsem neměla na mysli, že jste starý.
Martin Vrba
1.9.2022 10:23
Pane Berko, k Vašim smutněním: K tomu prvnímu, to že zůstal syn sám a střídá se v péči o dceru se svou bývalou ženou a jiný vztah nenavazuje, tak nemusí být vůbec pravda. 42letý muž se přece nebude tatínkovi a mamince se vším svěřovat. Nenakládejte si na sebe smutnění nad někým, který ani sám smutný nemusí nemusí být. Třeba prožívá své nejšťastnější období. Má dceru na předem stanovený počet dnů v měsíci - to doufám dodržuje a pak si žije svobodně bez toho, aby mu do toho někdo "kecal" a on se s ním hádal. K druhému Vašemu smutnění: Ani nad druhým synem netřeba smutnit, nakonec přeci vše dopadlo nejlépe, jak jen mohlo v té blbé situaci dopadnout. Když poznal svou nestálost, tak žádný další manželství zatím neuzavřel a to je přece dobře, hrozilo by, že by udělal další lidi kolem sebe zase nešťastnými, kéž by takových lidí bylo více. K tomu smutnění třetímu: Dcera třeba nemůže mít děti, tak svoje city věnuje všem potřebným na celém světě a tam bude i hodně dětí nebo i maminek s dětmi, kde své mateřské city může uplatnit. Závěr: Pane Berka smutníte zcela zbytečně, musíte si uvědomit, že tak jak Vy chápete svět, je jen váš pohled a všichni lidé okolo vás, včetně vašich dětí, mohou mít ten pohled na svět a na své "štěstí" v něm zcela odlišný od toho vašeho. Možná jste jim dal se svou ženou takový příklad hezkého soužití a vzájemné tolerance, kterou oni nenacházejí a proto jsou neúspěšní v navazování vztahů a to buď, že jsou pro svoje protějšky staromódní - z minulého století nebo si myslí, že jim jejich partnerky odpustí v rámci tolerance úplně všechno a ony to nehodlají tolerovat - každopádně jim to nevychází. Myslím, že si chcete vnutit, že jste optimista, ale z každého slova Vašeho příběhu ukápla slza, i když píšete sem tam něco i pozitivního. Vy se už nezměníte a žádný terapeut Vás z toho nevyvede, Vy jste povahou jeden z těch, kteří smutní za celý svět, který se odlišuje od toho vašeho. Tak hodně štěstí - nemáte to lehké. :)
Jitka Caklová
1.9.2022 09:46
Určitě se to změní, stejně jako se změnila a stále se mění naše planeta Země. Dnešní doba nepřeje pouze těm, kteří změnu nezaznamenali, věří své iluzi, že až to co se jim právě děje pomine a vše se vrátí do starých kolejí. Pravdu máte v tom, že "Můj článek je o mě.", přestože, nebo právě proto, že téměř celý článek je o Vašich dětech.
Miloslava Richterová
1.9.2022 09:02
Říká se, všeho do časů, a ono to tak v životě opravdu je. Vše se mění. Držím vám palce a děkuji. Vidíte, už i v článku je to napraveno :-)
Jindřich Berka
31.8.2022 08:10
Paní Jurečková,
jsem naštvaný. Redakce úpravou změnila smysl. Můj článek je o mě. Nejsem starý muž jako ten pán na ilustračním fotu. Můžete si mě prohlédnout. Nebilancuji ještě svůj život, ale věřím, že se dožiji pozitivní změny. Jsem optimista. Také můj název byl: NĚKDY JSEM SMUTNÝ, nikoliv "starý". Až k tomu doputuji, tak to vezmu na vědomí a budu podle toho psát. Jindra
Jana Jurečková
30.8.2022 13:32
Máte pravdu, i muži jsou smutní a není to ostuda. V životě se může stát cokoli. Vzpomínám na den, kdy u nás zazvonil zvonek. Pošťák podával mému tatínkovi telegram. Bylo na něm: "Vaše matka zemřela, přijeďte si vyzvednout její věci." A já poprvé viděla, jak mu po tváři stékají slzy.