Všechny fotografie: Eva Dejmková a Pavel Dejmek

Rujána, zajímavé místo pro dovolenou

17. 9. 2022

Hned na začátku se musím přiznat, že jsem nikdy na tomto ostrově v Baltském moři nebyla. Impulsem k napsání tohoto článku byly pŕedevšim krásné fotografie mé snachy Evy a hlavně nadšené vyprávění mých vnoučat o tom, co na letošní dovolené na Rujaně viděla a zažila.

cestování moře

Autor: Vladislava Dejmková

Hodnocení:

(5.1 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdena Walterová 24.9.2022 13:11

Také jsme byly na Rujáně. Krásné ubytování v Sassnitzu, nádherné procházky. poznaly jsme spoustu věcí. Byly jsme i v ponorce, kde je vyfocen chlapec. Moře se mi líbilo. Nikde nikdo, pláže bez hledání volného místečka. Viděly jsme hodně a jistě se tam ještě vydáme.

Eva Mužíková 20.9.2022 22:04

Krásné jako vždy.. Na Rujáně jsem byla, ale moje představa o moři které jsem viděla poprvé mne zklamala. Tenkrát tam strašně foukal ledový vítr, moře studené, němci hluční. Dnes už vím, že ten vítr je tam skoro pořád a moji představu splnila až moře v Itálii, Chorvatsku atd.

Hana Polednová 20.9.2022 20:40

Vlaďko, moc hezké fotky jsi nám nabídla z návštěvy Rujány. Ráda jsem se podívala, nikdy jsem tam nebyla.

Martina Růžičková 18.9.2022 18:12

Vždy mě lákaly země na severu více, než ty příliš vyhřáté jižní. U Baltského moře jsem ale nikdy nebyla. Vaše líčení i krásné fotografie mě proto velmi zaujaly.

Lenka Kočandrlová 18.9.2022 15:51

V roce 1974 mi bylo 19 let a srodiči a bratrem jsme jeli okruhem po NDR a také na Rujánu.Tehdy bylo zcela nečekané vedro,teplá voda a skoro žádný vítr, moře jsem viděla poprvé a musela jsem se napít a vyzkoušet,že je opravdu slané. Táta šel hned navštívit pláž FKK,ale byl dost zklamán,neb tam byla těla většinou nevábná. Byli jsme také v přístavu Sasnitz,kde mě ze smradu ryb a nafty tak hrozně rozbolela hlava,že jsem zůstala ležet v autě a nic moc jsem neviděla.Pamatuji si jen na vynikající uzené ryby zabalené v kornoutech z novin. Od té doby jsem už tam nikdy nebyla.

Irena Mertová 18.9.2022 09:16

Krásné fotky :-)

Hana Rypáčková 18.9.2022 09:12

Vlaďko, zavzpomínala jsem si. Jezdili jsme tam s dětmi pravidelně na prázdniny. Putbus a Neuendorf. Bydleli jsme u kamaráda a starého vlka / tchána/. Oni zas jezdili k nám. Sjezdili jsme celý ostrov.. Rybařili.. Proto se z nás stali otužilci a koupeme se nejraději v řece. V Lautrbachu mají jejich mladí rybářskou restauraci.. Ještě při cestách na sever jsme se tam u nich stavěli..

Blanka Lazarová 17.9.2022 20:21

Moc pěkný článek a fotky. Některé bych zarámovala. Asi by se mi tam líbilo, protože tam není vedro. Když k moři, tak na sever. Dobrý tip. Díky.

Marie Měchurová 17.9.2022 19:24

Vlaďko, tak to mám ještě co dohánět. Mirek byl kdysi dávno u moře v NSR, a prý tam hodně foukalo. Moc zajímavý článek i fotky.

Libuše Heulerová 17.9.2022 18:04

Vlaďko, krásný článek a překrásné fotky. Snacha má opravdu cit pro kompozici. Úplně mne nalákala jet se tam podívat. Dík!!!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Nikdy to není stejné

Ano, nikdy to není stejné a to, co není nikdy stejné, je příroda. Je pátek odpoledne a mně to zase táhne na procházku. A kam to máme nejblíž? No přece na Střížák.

Naděžda Špásová

Lenost, která mohla mít fatální následky

Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i ohrnují nos. Je to krásná země plná nádherné přírody a příjemných, přátelských lidí. Hlavně se s nimi domluvíme bez výuky cizího jazyka a jsme si navzájem blízcí.

Jindřich Berka