„Nechval dne před večerem.“ Co má přijít, může přijít i po chutné večeři

Myslím, že spouštéčem múže být v ně kterých případech i nahromadéný stres. Po kolečku různých vyšetření se většinou nic neshledá. Jedná se většinou o psychosomatické onemocnění.

Ale nechce nikdo žádnou pilulku, mě teda ani vůbec nic nebolí, jen to co tak tajemně naznačujete následně v diskuzi, mělo být v článku. Aby byl prostě o něčem.

Je mi naprosto jasné, že každý by chtěl "pilulku" s okamžitou účinností, ale taková "pilulka" neexistuje.

No já si myslím, že by ten článek měl mít nějaký konec. Buďto prozradit spouštěč nebo co vám vlastně pomohlo. Takto je to poměrně dlouhý a zbytečně podrobný popis bolesti zad, což se přiznám není nic až tak zajímavého. Ani jsem se těma všema návštěvama nemocnic neprokousala a vlastně jsem nepochopila co měl článek sdělit. Možná jsem pomalejšího myšlení:), to nevylučuju.

No Jano :-) Od mládí jsem "krankala" a VEŠKEROU ZODPOVĚDNOST za své zdraví jsem plně nechávala na lékařích. Od svých třiceti do osmapadesáti jsem prodělala celou řadu operací, některých i docela závažných. Když se mě před poslední operací pan doktor ptal, jestli jsem byla někdy na operaci a chtěl je vyjmenovat, zeptala jsem se, zda by nechtěl vyjmenovat, co mi ještě neoperovali, že by to bylo kratší. Odpovídám, tedy nejen Vám otázkou: Jak je možné, že nikdy nezazněl verdikt RAKOVINA, INFARKT? Nepatřím k lidem, kteří když, v TV s hrůzou v očích řeknou, že se blíží vlna chřipek, plní čekárny ordinací. Možná, jak mi v 19:52 tuplovaně doporučila Jana, možná by se nad sebou mělo zamyslet vícero lidí.

Ještě dodám, nejsou přenosné zkušenosti praktické - hmatatelné, a pocitové už vůbec ne.

Pane Zelenko, dnes už VÍM, že ten uspokojivý stav záleží jen na mně ♥

Dovolím si poznamenat, že tak jak to dnes VÍM já, je velmi těžké poslat to srozumitelně dál. Učitel sám nejlépe ví, jak je těžké dobře vysvětlit látku páté třídy druhákovi, třeťákovi, někdy dokonce i páťákovi. Já kdybych něco takového četla před dvanácti lety, tak bych dotyčné/mu rovnou napsala, že se mýlí, dnes bych si to nedovolila ani myslet, natož s někým nesouhlasit. Sama jsem ten "spouštěč" neznala téměř osm měsíců, protože kdybych ho znala, nemusela jsem procestovat půlku republiky a prožívat "horor", jak jsem popsala v článku. A "Co tím chtěl básní říci?". Pohrdání jsem si užila dost v prvních pěti letech na tomto portálu. Od té doby co jsem se zamyslela sama nad sebou, VÍM, že co se mě netýká, není můj problém a od té doby se můj život změnil. Stejné je to i s oním spouštěčem, není to dotaz na mě.

Bolesti páteře jsou hrozné. Pomůže jedině operace. měl jsem ujeté bederní obratle o 4 - 6 mm a skříplou míchu. Chodil jsem o berlích, teprve operace mne na čas problémů zbavila. Po třech letech je to tu znova. Musím si zvyknout, nic jiného mi nezbývá. Zatím to jde bez berlí. Užila jste si hodně, paní Caklová. nechť vám ten uspokojivý stav vydrží co nejdéle!

Dovolím si poznamenat, že si myslím, že se mýlíš, když žádosti o vysvětlení odbýváš touto větou: "Pro vědomé vyplývá z obsahu článku, nevědomým nelze vysvětlit ani v "připomínkovém" řízení." Vědomí skutečně vědí, ale nevědomí nevědí, co by měli vědět, aby našli, co najít potřebují. Pokud sama víš, nemůže být těžké poslat to dál. Jestli je nevědomý připraven posunout se dál, usnadní mu to nejen orientaci v životě, ale i v sobě. Není nutné se mnou souhlasit, ale za zamyšlení by to stálo, nemyslíš? Trochu mi to připomíná dotaz: "Co tím chtěl básník říct?" Před třiceti lety bych vůbec netušila, co svým článkem chceš říct ty. Dnes to vím, ale stejně by i mě zajímal ten "spouštěč".