Porovnávání podle věku je nesmysl, přesto to děláme

Je mi více, než jsou uváděná čísla v příspěvcích. Všechny názory jsou subjektivní, ale ze života bych odvodila, že věk není jen číslo, ale zejména zdravotní a fyzický stav a v neposlední řadě stav mysli. Přirozené stárnutí těla je neoddiskutovatelné. Hrát si ve vysokém věku na juniora tak, že budu riskovat práce na žebřících, tahání těžkých břemen, přejídáním se tučných potravin , je prostě hazard. Pokud se týká práce, je rozdíl mezi fyzicky namáhavou prací a lehkou prací , pokud člověk ovšem stačí tempu IT technologií, které jsou už podmínkou např. v běžných obchodech. Starší člověk může navštěvovat kulturní akce, přiměřeně se pohybovat, cestovat, ale všeho s mírou.

Pro mne 7.listopad je dnem úmrtí mojí mámy,letos je to 25 let. Odešla v 69 letech,což mi bude za 2 roky. Jsem tedy v mnohem lepší kondici,než byla ona,ale jeden neví....dne ani hodiny. Cítím se skoro stále stejně,jako třeba před 10 lety, jen ten čas nějak rychleji utíká. Mladým do života rady skoro nedávám,oni o to mnohdy bohužel ani nestojí. Tak nezbývá než je nechat si vymáchat čumáky a doufat,že je to poučí.

Dobrý den, musíme to brát jako něco, co nezměníme. Ruku na srdce. Chovali jsme se tak ke starým, když jsme byli mladí a dnes to kritizujeme. Prostě to tak je, když je člověk mladý myslí si, že bude stále. To je O.K. Na druhou stranu již cítím (v únoru budu mít 69), že již tolik neunesu. Pořád sportuji, ale jde to hůř. Přesto na hřiště pořád lezu. To, že padesátníci mají malé děti je pro ně neštěstí. Podle průzkumů v těchto dětí zjistili odborníci, že si převážně si přejí mladého tatínka. Jindra

Kamarádky manžel pracuje v důchodu jako údržbář v kempu. Majitel kempu brzy přišel na to, že mladí buď nic neopraví nebo brzy odejdou jinam. Bez důchodců by se nejspíš neobešel.

Dano, naprosto s Tebou souhlasím. Bývalí sousedi v říjnu, před sedmi lety, vdávali první dceru a protože věděli jak peču, požádali mě zda bych upekla 200 věnečků a 200 kremrolí. Po svatbě po mě chtěli, abych jim slíbila, až se bude vdávat druhá dcera, že jí také upeču. Vdávala se letos v říjnu. Po dvou "karambolech" (2020 a 2021), kdy jsem byla téměř rozhodnutá, že raději "půjdu", než se takhle trápit, jsem byla opět v takové kondici, že jsem slib mohla dodržet. Jelikož kvalitní zákusky se nesmí dělat do foroty, tak po nepřetržité osmnáctihodinové směně si v den svatby ráno přijeli pro 200 a 200 zákusků a spokojenost byla oboustranná. Plným právem mohu říkat, že pro mě je věk jen číslo.

Když jsem začínala před 10 léty s prodejem zmrzliny, začínaly se mnou dvě děvčata, jedné bylo 23, ta skončila před koncem sezóny, protože konečně našla práci. Ta druhá 18 letá nevydržela ani týden a to jsme začínaly velice pomalu. Druhou sezónu se šéf ptal jestli bych zvládla čistit stroj ještě na jednom stánku, kde mu to holky šidily. Když jsem se letos v Květnu šéfovi omlouvala, že už čistění stroje na dalším stánku nezvládám, odpověděl, že je rád, že jsem to vydržela tak dlouho, a že se nezlobí. Hlavně pokud mu neskončím úplně. Věděl, že na mladé mám smůlu a tak mi nikoho nenutí. Stárnutí je u každého jiné a věk je opravdu jen číslo. Záleží na každém z nás jak svůj věk zvládáme a jak si stárnutí připouštíme.

Možná siroty zůstaly....

Ivano, nevím, možná tuším kam míříš, ale je mi to jedno. Cibule má hodně slupek.

Přijela jsem z práce a cítím se skvěle. Pracuji max.6hod. denně podle potřeby. Máme průchozí kanceláře, kde pracují lidé jak mladší než já a nemáme s tím žádné problémy. Nikdo mi nediskriminuje a nešidí. Protože jsem OSVČ neberu nikomu práci, pracuji tzv na sebe, řádně odvádím jak daně tak i odvody zdravotní a sociální. Platím si pronájem kanceláře, počítačové připojení atd.

Naďo, nevím, zda stárnutí je jediná spravedlnost, víš co lidí se 69 let nedožilo, a ještě v budoucnu ani nedožije? Co 69, ale mnohem mladších. Kdyby stárnutí bylo spravedlivé, tak by v sedmdesáti vypadali všichni stejně dobře :-)