Vzestup a pád československé
automobilové legendy Liaz

Vzestup a pád československé
automobilové legendy Liaz

11. 1. 2013

Ještě na konci 80. let minulého století patřil Liaz spolu s letňanskou Avií a kopřivnickou Tatrou k největším výrobcům nákladních aut v Československu. Podnik založený na Liberecku před šedesáti lety (počátkem roku 1953) vyráběl v dobách svého největšího rozmachu kolem 18 tisíc ročně. Rozpad východního bloku a propad odbytu však Liaz tvrdě zasáhl a firma nakonec skončila v úpadku.

Trhák socialismu

Výroba těžkých nákladních aut byla na Liberecku zahájena na podzim 1951. Šlo o typ Škoda 706R, vyvinutý za druhé světové války v plzeňské škodovce. Tyto robustní vozy vznikaly zpočátku v režii mladoboleslavských Automobilových závodů, národní podnik (AZNP). Teprve od 1. ledna 1953 jejich produkci formálně převzal čerstvě založený podnik Liberecké automobilové závody se sídlem v Jablonci nad Nisou-Rýnovicích a odštěpnými závody v Mnichově Hradišti a Liberci-Hanychově.

Liberecké automobilové závody, zkráceně Liaz, montovaly Škodu 706R až do druhé poloviny 50. let. Tehdy ji ve výrobním programu nahradila legendární modelová řada RT, jíž se kvůli použitému typu kabiny přezdívalo trambus.

Obrovský zájem domácích i zahraničních odběratelů o "ertéčka" odstartoval expanzi Liazu. Ke třem původním továrnám postupem času přibyly závody v Mělníku, Zvolenu, Velkém Krtíši, Přerově a Holýšově.

Co se kamionové dopravy týká, neměly "liazky" v socialistickém Československu prakticky konkurenci. Kromě tahačů ale existovala celá řada dalších variant, včetně popelářských a zametacích aut nebo pojízdných prodejen. Velká část produkce šla na export, zejména do států tehdejší RVHP. Za jejich volant ale usedali i řidiči ze zemí jako Kuba, Etiopie nebo Severní Korea.

V lednu 1986 se z Liazu stal takzvaný oborový podnik. Kromě továrny na nákladní auta spadala pod jeho křídla také vysokomýtská Karosa a choceňský výrobce chladírenských návěsů Orličan. Firma měla kolem 18 tisíc zaměstnanců a ročně vyráběla zhruba stejný počet vozidel. Pak ale přišel strmý pád.

Ležák kapitalismu

Zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě přineslo prudký pokles poptávky na tradičních trzích. Jestliže v roce 1989 vyrobil Liaz 18 101 náklaďáků, o dva roky později vyjelo z jeho bran už jen něco málo přes 4200 aut.

Zachráncem chřadnoucího Liazu, jenž se v roce 1992 přeměnil ze státního podniku na akciovou společnost, se měl stát německý Mercedes. Jednání o vytvoření společného podniku však skončila krachem a v červenci 1995 se majoritním akcionářem Liazu stala Škoda Plzeň podnikatele Lubomíra Soudka.

Pro automobilku, která si kvůli tomu pozměnila název na Škoda Liaz, představovala škodovka záblesk naděje. Jejím projevem bylo mimo jiné dokončení vývoje nového tahače Škoda 400-Xena, jenž se měl stát vlajkovou lodí automobilky. Optimismus však brzy narazil na tvrdou realitu.

V roce 1998 se Škoda Liaz přetransformovala na holding Truck International. Ani světácký název nemohl zamaskovat fakt, že firma hospodařila s výraznou ztrátou, její roční produkce se pohybovala řádově ve stovkách kusů a kvůli chybějícímu provoznímu kapitálu si kupci museli výrobu svého vozu de facto předplácet. Výsledek? Téměř dvoumiliardový dluh a vyhlášení konkurzu na jaře 2001.

Druhého pokusu o resuscitaci Liazu se chopila finanční skupina Sipox holding Slovakia slovenského podnikatele Jozefa Majského. Ta v listopadu 2001 koupila továrnu Liazu v Mnichově Hradišti s tím, že pro ni má rozjednané objednávky na stovky aut. Skutečná produkce však dosahovala několika desítek vozů ročně a už se snad ani nedala nazvat sériovou výrobou.

Počátkem září 2002 vstoupil Liaz Sipox do likvidace a v srpnu 2003 vyjela z bran továrny v Mnichově Hradišti poslední liazka. Šlo o asistenční vůz pro pro dakarský tým závodníka Martina Macíka. Právě Macík spolu s třebíčskou strojírenskou společností Tedom napsal závěrečnou kapitolu v příběhu značky Liaz. Tedom v roce 2003 koupil bývalou motorárnu Liazu v Jablonci, a za Macíkova přispění plánoval vyrábět lehký nákladní automobil Fox. Auto, které konstrukčně vycházelo ze stejnojmenné řady vozů Liaz, skutečně v několika exemplářích vzniklo a bylo prezentováno veřejnosti. Do sériové výroby se ale nikdy nedostalo.

auta tradiční značky
Autor: Redakce i60
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Tak jsem se rozhodla ještě trochu přispět k počtu přečtení nejčtenějšího článku a otevřela jsem si ho. A dobře jsem udělala. Vidím, Jitko, že jsi svým příspěvkem rozšířila článek o zajímavé a dost podstatné informace. Vůbec jsem netušila, že liazky se vyráběly na místě někdejší textilky. Jen mě napadá, že dneska by to nejspíš s textilkou dopadlo stejně, neb kde je náš textilní průmysl?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.