Zralý jedinec. Tak se má říkat lidem ve věku nad šedesát
Ilustrační foto: Ingimage

Zralý jedinec. Tak se má říkat lidem ve věku nad šedesát

9. 11. 2022

Starší zkušenější kolega mi poradil. Tak například tato věta už na půdě univerzity v britském Manchesteru nezazní. Slova „starší“ či „důchodce“ zakázala. Někomu je to k smíchu, někdo to považuje za ukázku, že se společnost v těžké době zabývá banalitami.

Jde o dobře míněnou snahu reagovat na projevy ageismu, tedy diskriminace lidí vyššího věku. Vedení univerzity zaměstnancům poslalo zprávu, ve které píše, že věk lidí by napříště měl být uváděn pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné. „Nepoužívejte věk při popisování jednotlivců či skupin, pokud to není relevantní,“ je uvedeno ve zprávě, kterou citovala řada světových médií. Jde o třaskavou situaci. Na jedné straně je chvályhodné, že se čím dál více mluví o tom, že stáří není nemoc a že je nesmyslné označovat seniory za nepotřebnou přítěž společnosti, k čemuž někteří mladí lidé mají sklony. Na straně druhé jde o slovíčkaření, které paradoxně vytváří mezi generacemi propast.

„Mně to přijde směšné. Je mi sedmdesát, stále pracuji a rozhodně mi nevadí, když za mnou chodí mladší kolegové pro radu, protože prostě mám mnohem více zkušeností. Jeden se mnou vždycky žertuje a říká mi: tak starej a pořád použitelnej,“ vypráví sedmdesátiletý Josef, který pracuje v soukromé firmě věnující se výzkumu léčiv. „Vždy, když slyším, že nám někdo říká, jak máme mluvit, celý se kroutím, protože mi to připomíná komunisty, kteří mi diktovali, ať neříkám lidem pane, nýbrž soudruhu,“ dodává.

Univerzita v Manchesteru ve svém prohlášení uvádí, že by se lidé měli na pracovištích vyvarovat označení nejen starý či starší, ale také mladý či mladší. Taková označení jsou podle ní věkově diskriminační. Vhodné prý je označovat lidi ve věku nad šedesát jako zralé. Takže, tvůrci doporučení, které má bojovat proti škatulkování, vlastně samí škatulkují – je vám nad šedesát, tak jste zralí. Zralý nevadí, starý vadí.

Spisovatelka Halina Pawlowská před lety napsala knihu Manuál zralé ženy a s oblibou říká, že když slyší slovo zralá, vybaví se jí sýr. „Takový sýr, u kterého je nejvyšší čas ho zkonzumovat. Zároveň je prý zralost báječná. Nevím. Možná z toho důvodu, že si můžete gratulovat, že jste se dožili pěkného počtu let, nebo proto, že jste sice ještě mladí, ale zároveň máte moudrý pohled na svět. Zároveň má zralost negativní stránku. Zralost totiž nikoho nepřitahuje,“ říká.

Zkusme nadhodit ve společnosti, zda lidem vadí uvádění jejich věku, případně slova starší či starý. Rozproudí se diskuse, která potvrdí, jak rozdílné názory na toto téma lidé mají.

Vždyť některá žena se léta těší na to, až se stane babičkou a pak to všem hrdě hlásí, zatímco jiná to, že je babičkou, urputně tají a jakákoli narážka na věk ji naprosto rozlítí. A stejné je to s muži. Nikdo, kdo by se dal nazvat typickým penzistou, důchodcem či starým či zralým člověkem, neexistuje. Vypadá to, že snaha britských vědců vyjde na prázdno, v českých podmínkách se asi neuchytí, tady je slovo zralost spíše k smíchu. Což dokladují další slova Haliny Pawlowské: „Zralý muž nevzbuzuje takovou chuť jako zralý meloun a zralá padesátnice prostě není broskev k nakousnutí.“

Na druhé straně je současná posedlost korektností a snahou nikoho nediskriminovat užitečná. Postupně totiž vymizely některé dříve běžné jevy, které mnoha lidem vyššího věku opravdu vadily. Například velké rozdíly je vidět v tom, jak se personál domovů pro seniory chová ke klientům. Dříve bylo běžné, že tam mladé ošetřovatelky na klienty běžně hulákaly slovy „babi“ či „dědo“. To si nyní nikdo nedovolí, pracovníci dostali už dávno manuály, v nichž je jim vysvětleno, že to není vhodné. Stojí v nich například: Respektujeme identitu klienta a důsledně jej oslovujeme jménem nebo odpovídajícím titulem. Nevyžádaná familiární osloveni „babi“ či „dědo“ jsou ponižující. Snahy připomínat společnosti, že škatulkování a nálepkování je špatné, vítá i uznávaná gerontoložka Iva Holmerová, která říká: „Lidé často vnímají své staré spoluobčany jako pasivní příjemce penzí. Označení důchodce je tragické a zraňující.“

Každopádně jde o vděčné téma k diskusi. Určitě v ní zazní něco takového:

„Nikdo nemá právo starat se o to, kolik je komu let.“

„Jo, ale když můžeš mít slevu na jízdné, tak hrdě hlásíš, že jsi důchodce.“

„To hnusné slovo bych nikdy nevypustil z pusy.“

„Co blázníte chlapi, není úplně jedno, jak se komu říká, když hlavní je, jak se kdo cítí?“

„No já se cítím  ráno jako by mi bylo sedmdesát – když mám vstávat a jsem celý rozlámaný a nic se mi nechce dělat. Pak se to trochu zlepší, když si dám kafe a cigárko, ale po obědě jsem už zase unavený jako by mi bylo sedmdesát. No a večer se tak těším do postele, jako by mi bylo sedmdesát. A víte čím to je? Tím, že je mi sedmdesát.“

„No prostě jsi starý.“

„Ne, já jsem zralý.“

 

 

 

psychika stárnutí
Hodnocení:
(4.8 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Danka Rotyková
Já se necítím jako zralý jedinec, a proto si jím nejsem. Jsem 66 letá paní, to by mělo stačit.
Jitka Caklová
" ..... protože mnozí z nás seniorů k tomu (ke zralosti) nedošli, chovají stále jako děti. Co já vím, třeba si tím dokazují, že jsou pořád mladí." Právě takovéto věty vypovídají o nezralosti jedince. Jsem ráda, že jsem se dostala do zralosti ženy, která se ve svých 73 letech cítí mladá, a o které si ti, co si myslí, že jsou zralí, myslí, že jsem nezralá. :-) Hlavní je, nebrat si moudra "zralých" osobně :-) :-) :-)
Jindřich Berka
Hlavně si to nebrat osobně, jako další události v životě. Zamyslet si nad tím. Jsem zralý? Je to čest, protože mnozí z nás seniorů k tomu nedošli, chovají stále jako děti. Co já vím, třeba si tím dokazují, že jsou pořád mladí. Když mě mladší ženy začaly první zdravit, tak jsem to nemohl vydýchat. Pak jsem uprostřed lesa o tom přemýšlel. Vlastně bych jim měl poděkovat za dobré vychování, protože většina dětí a rodičů nezdraví??? Čas nejde zastavit, jen si ho ještě smysluplně a krásně prožít.
Milena Pražáková
Vůbec nechápu, oč tu jde... Během života - a dokonce i dne - se jednomu každému z nás oslovování a tituly mění, a je to úplně normální. Dokonce jsou oslovení klasická a speciální. V běžném životě jsme všichni "pán" nebo "paní" , to je normálka, profesně třba "doktor" nebo "inženýr" (prominete, na "magistra" jsem si kromě lékárny nezvykla), doma jsme "babi", "mami" nebo "zlato". To všechno jsou tituly, a všechny prima A fakt je úplně jedno, jestli je nám čtyřicet nebo sedmdesát.
Antonín Nebuželský
No, že se věk podepisuje, asi na každém,je jasné, nicméně "dědo" mi zatím nikdo cizí neřekl. Ale, až se budu šourat s hůlkou přes silnici, tak třeba mi to tak moc vadit nebude.
Karel Janovský
Mnohdy se rozčiluji, že mi něco nejde tak, jak bych si představoval. Kamarádi mi říkali "Podívej se do občanky na datum narození!" Nemám to však rád! Pokud člověka nic nebolí a není svým fyzickým stavem nijak omezen, tak není žádný důvod, aby se nějaké činnosti vzdával jen proto, že se dříve narodil. Proto není dobré nás oslovovat "dědo" či "babičko"! Dědou či babičkou jsme jen pro svá vnoučata!
Lenka Kočandrlová
Přemýšlela jsem o tom všem a napadlo mě,že vždy bývala rada starších.Tak se tedy považuji za "starší" a basta.
Jitka Caklová
Panu Martinovi Vrbovi, hluboké studnici vědomostí a zkušeností, svému nejlepšímu učiteli, k dnešnímu svátku přeji, aby jeho humor, kterým na íčku perlí, nikdy neustal :-) :-)
Jitka Caklová
:-) :-) Navzdory perfektní charakteristice pana Vrby, zraji jako víno. Žádná křeč, žádná prázdná slova, moje maličkost je toho důkazem. Když se někdo rozhodne zrát jako hruška, je to jeho věc. Mně se nic "nerozjíždí", ale z vlastní zkušenosti z minulosti umím pochopit celou řadu zdravotních neduhů. Zavádějící je psaní charakteristik a o někom koho neznám osobně, obzvláště. Nikomu nic nepřeji, protože vím, že každý dostává, co si zaslouží i bez charakteristiky.
Jan Zelenka
Označení -zralý, je zavádějící. Už svým významem. To pak musíme připustit i nezralý a přezrálý. jsem starý, to jo, za rok mám 80, ale necítím se být zralý, nebo dokonce přezrálý. Západní snahy o křečovitou korektnost jsou nesmyslné. I to je známkou postupného úpadku naší civilizace. Co se vlastně pod tím označením - zralý - skrývá. Jsou to jen prázdná slova. Dobrý článek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.