Burákové máslo, rajčatový džus… Pomoc, která komunistům vadila

Nepamatuji se, ale slyšela jsem že toto existovalo.

Zuzko, díky za Tvůj věcný příspěvek 12:11.

Promiňte, ale myslím si, že zařazení poválečného Československa do evropských zemí, kde byl hlad, šířily se nemoci a bylo válkou zničené hospodářství, je značně nadsazené. Vím z archivní dokumentace, co byla UNRRA a co měla za úkol a že do ní byli zapojeni i naši političtí představitelé. Naše maminka měla pro zajímavost schovanou nějakou malou konzervu a otvírač na konzervy s kolečkem. Ta humanitární pomoc se týkala hlavně Německa a samozřejmě měla politický podtext. Něco jiného byl později Marshallův plán - nabídka hospodářské pomoci v době extrémního sucha, který byl u nás poúnorovou vládou odmítnut. Ale to už sem nepatří. Chtěla jsem napsat, že nějaké džusy, arašídové máslo místo másla, čokoláda a žvýkačky by hladovějícímu Československu asi moc nepomohly.

Tak já jsem dokonce zažil i pozdější dobu, kdy kolem roku 1962 - 1965 mnoho dětí se nechávalo "ostudně obdarovat" od západních turistů, kteří vyhazovali žvýkačky z oken autobusů při příjezdu a fotili si je. Ve škole se to vyšetřovalo a hrozila za to snížená známka z chování. Já dráždil učitelky tím, že jsem předstíral žvýkaní jen pohybem úst a když jsem byl poslán k odpadkovému koši, tak jsem samozřejmě neměl co vyplivnout. Ale když pak později byla vyráběna (snad v nějaké licenci) naše první velice známá žvýkačka PEDRO - dat jsem už žvýkal a moje děti také. Můj vnuk už žvýká západní (ne jsou z Číny) žvýkačky zcela bez postihu, ale brzy mu ty z Číny tak zakážou. :)

Narodila jsem se koncem roku 1945 a mezi moje pravzpomínky patří malé khaki konzervičky s obsahem žluté barvy a lahodné chuti.Prý v nich býval broskvový nebo ananasový kompot.

Ani maminka a příbuzní ne. Možná do bývalých Sudet nic nepřišlo,.

Doplnění: .....přišli na Štědrý den komunisti, všechno jim, tedy krom tří dětí sebrali.

Naše rodina od UNRRY nic nedostávala. Možná proto, že rodiče "ve správný čas nestáli na správné straně". Brali se dva měsíce po skončení války, a protože maminka byla služka a tatínek synek z chalupy, byl za neposlušnost vyděděn. Díky pracovitosti měli za čtyři roky zavedené hospodářství, nezatížené dluhy a přišli komunisti. A protože se opět nepostavili na správnou stranu, zase od nikoho nic nedostali. Dnes jsou obchody plné "šmakulád" a co. Dnes je marasmus na celém světě a nepomůže nám ani svěcená voda. Vzpomínek se nikdo nenají. K smíchu, nebo k pláči?, každý si může vybrat :-) - :-( - :-) - :-(

Sestra měla schované žvýkačky a když mi jednu dala žvýkat, plivala jsem ji...Když mi byl rok , to mi vyprávěla maminka, už se nesměla pomoc z USA odebírat, ale prý nám Rusko kvůli suchu a neúrodě dalo pšenici. Balíky ale stále přicházely na udané adresy. Dostávali jsme dobroty od sousedů, co jim maminka šila , no spíš přešívala..

Já to už osobně nezažila. Ale mí starší příbuzní ano, nejvíce vzpomínali na tu čkokoládu :-)