Marie Seitlová
26.2.2023 01:36
Moc vám děkuji za článek i fotky kláštera, je velmi zajímavý. Nikdy se mi zatím nepodařilo ho navštívit, tak jsem ráda, že jsem si zde mohla o něm přečíst.
Daniela Řeřichová
25.2.2023 22:23
Martino, děkuji za mimořádnou fotoreportáž slovem i obrazem.
Broumovský klášter, kde jsem byla několikrát s památkáři, mě zajímá z hlediska novodobých dějin.
V září 1949 byl
zatčen opat Anastáz Opasek a spolu s dalšími duchovními
postaven před soud a odsouzen k doživotnímu žaláři.
V dubnu 1950 byl klášter uzavřen (v rámci tzv. Akce K) a sloužil
jako místo přechodné internace pro řeholníky.
Po tzv. Akci Ř, likvidaci ženských klášterů v ČSR, se stal jedním z centralizačních klášterů
pro řeholnice, které byly vyhnané z jejich vlastních řádových domů a musely pracovat
v broumovských továrnách a také v zemědělství. Až částečné uvolnění režimu,
zejména v průběhu šedesátých let, jim umožnilo začít pracovat v tzv. charitních
domovech.
Možná je zajímavé, že při nástupu na místní měšťanskou školu v zimě roku 1950 byl v klášteře ubytován Josef Škvorecký (v cele označené S. Ambrosius). Svůj zážitek popsal v povídce Zákony džungle .
Alena Velková
25.2.2023 21:36
Článek se mi moc líbí a zaujala mě souvislost s Břevnovským klášterem a též je velmi zajímavé doplnění paní Divišové. Děkuji.
Helena Přibilová
25.2.2023 19:50
Děkuji za velmi zajímavý a skvělým způsobem zpracovaný článek o Broumovském klášteře. S manželem jsme jej navštívili před lety, kdy se začínalo s jeho rekonstrukcí. Kromě kláštera jsme se ve zdejším kraji seznámili také s kostely tzv. "broumovské skupiny", které byly postaveny podle projektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových.
Martina Růžičková
25.2.2023 18:06
Moc vám všem děkuji za milé řádky i za doplnění informací.
Paní Marie, potěšilo mě, že se vám můj článek o městě vašeho dětství líbil. :-) Na Broumovsko se vracíme již několik let v létě i v zimě a postupně ho poznáváme krásnou přírodu i památky. Ještě máme mnoho míst, která chceme navštívit. :-)
Marie Bartošová
25.2.2023 17:11
Paní Martino, píšete o městě mého dětství, kde zůstalo moje srdce, přestože jsem odtud po maturitě odešla (VŠ, přestěhování rodičů, moje vdavky a následování manžela...).Zůstali tu i moji přátelé a spolužáci. Ředitel Muzea Broumovska Karel Franze mi kdysi mluvil z duše, když se vyjádřil, že je dobrovolným zajatcem Broumovské kotliny. Já se tam ráda aspoň vracím, nostalgicky vzpomínám i sleduji, jak se město a okolí mění. Všem, kdo do Broumova zavítají, doporučuji, aby to bylo od května do října, kdy je otevřen nejen turistický okruh kláštera, ale i bývalá prelatura, to je ta část kláštera od vstupu do areálu vlevo, kterou rekonstruovali v období baroka Dientzenhoferové. Tam sídlí v krásných interiérech výše zmíněné muzeum s mnoha úžasnými exponáty ( něco málo jsem tam před lety nafotila a pro bližší představu pro zájemce vložím co nevidět do galerie na mém profilu). Za návštěvu stojí i revitalizované klášterní zahrady s replikou dřevěného kulečníku, na jakém si kdysi mniši krátili čas. A z nabízených prohlídkových okruhů vyberte ,,Od sklepa po půdu", uvidíte i to, co se běžně vidět nedá. V podzemí už sice nejsou vamberecké mumie (donedávna byly), ale v malé věži , která se dochovala z gotické éry kláštera, je vzácná freska „Klanění tří králů“. Broumov opravdu stojí za návštěvu, historických památek je tam mnohem víc, o přírodě kolem ani nemluvě :-). Moc jste mne, Martino, potěšila, díky za článek i fotky.
Dana Divišová
25.2.2023 16:48
Vaše vyprávění o klášteře je opravdu zajímavé. Téměř tak podrobné jako výklad našeho průvodce. V klášteře jsme byli v srpnu, měli jsme možnost vidět kopii Ďáblovy bible (též satanské). V roce 1420 husité vypálili břevnovský klášter, jehož opat Mikuláš II. se spolu s dalšími řeholníky ukryl do bezpečí právě v broumovském klášteře. Sebou přinesli řadu cenných předmětů, včetně Ďáblovy bible. Z Českého království byla odvezena v roce 1648 jako válečná kořist. V současnosti je uložena ve Švédské národní knihovně. Klášterní kostel je skutečně nádherně vyzdoben. Až člověk úžasem přestane dýchat.
Zuzana Pivcová
25.2.2023 16:21
Moc děkuji, ráda jsem se seznámila s vzácnou historickou památkou. Jsem ráda, že jsem se na první pohled nemýlila, neboť se mi hned trochu vybavila barokní pražská Invalidovna, spjatá se jménem Dientzenhofer.
Vladislava Dejmková
25.2.2023 16:00
Martino, to je velmi povedený článek, velmi dobře napsaný a zdokumentovaný. S fotkami se netrap, jsou prostě dokumentární a prostředí je jaké je. Rozhodně se za ně nemusíš omlouvat, velmi dobře vše dokreslují. Preferuji fotografie v textu, mají mnohem větší vypovidající schopnost.
Jitka Hašková
25.2.2023 15:39
Martino díky za úžasný článek a fotky. O to víc mě to zajímá, protože jsem tam nikdy nebyla.
Načíst starší příspěvky