Fejeton lavičkový
FOTO: Jan Zelenka

Fejeton lavičkový

23. 2. 2023

Taková lavička, to je přímo magické místo. Kdyby mohl člověk jako ta malá muška nepozorovaně poletovat sem a tam a naslouchat hovorům lidí, asi by se dozvěděl mnoho zajímavého.

Naslouchal by hovorům inteligentním i hloupým, legračním i smutným, hovorům plným dramatických vášní, nenávisti i pohody. A také hovorům o něčem, co už dávno uplynulo. Co odnesl čas. Zvláště, pokud na té lavičce sedí zasloužilí senioři, jako ti dva výše, v malém, příjemném městečku Tivoli, poblíž Říma. Nevím pochopitelně, o čem si povídali. Možná o fotbale, možná o ženách, možná probírali život, ale všiml jsem si, že pokaždé, když kolem nich prošla nějaká pohledná žena, či dívka, tak zmlkli a bedlivě tu osobu chvíli pozorovali. Inu, proč ne. Jsou chvíle, kdy jde náš věk stranou.

Svět lavičkových seniorů je trochu jiný, než lavičkového mládí. Senioři se kamarádí s  holuby a veverkami, sdělují si své zdravotní problémy a hůlkou občas kreslí do prachu pod sebou roztodivné obrazce. Jsou to lidé jiného světa.

Kdysi dávno jsem měl moc rád lavičky. Zejména ty, které byly daleko od lidí, někde v ústraní parku, kde mohl kluk jako já, vstupující do velkého světa, prožívat noční vzbouřené emoce ve společnosti pohledné dívky.

Později jsem měl moc rád lavičky na břehu moře. Ať už to bylo kdekoli. V chorvatské Istrii, v řecké Thrákii, či na Sinaji na březích Akabského zálivu. Takové posezení, obvykle se sklenkou dobrého moku v ruce, nemá chybu.

Nyní na lavičkách bohužel nevysedávám. Nemám s kým. O témata by ovšem nebyla nouze. Svět je v pohybu a tak většina témat by nebyla asi příliš optimistická. Po takovém dialogu ale netoužím. A netoužím ani po podrobné procházce po svých zdravotních diagnózách.

A tak mi nezbývá, než se opakovaně a pokorně svěřovat do péče dvou pohledných servírek v jedné útulné kavárně poblíž náměstí. Posledně, kdy jsem musel kvůli nemoci pauzovat, jsem od nich div nedostal vynadáno.

Ještě jsem se ani nestačil usadit vedle své klubové kolegyně, když už mi jedna z obsluhujících dívek nesla moji oblíbenou dvojku červeného.

„Už jste tady nějak dlouho nebyl,“ pravila skoro vyčítavě.

„Žádný strach, děvče, velmi rád to napravím.“

Skutečně rád. Pozitivní nálada mne celého prostoupila a vůbec mne nenapadlo diskutovat o problémech politických, či válečných. Jen jsme s  kolegyní stručně probrali určitý progres ve svých zdravotních  indispozicích,  její rodinné poměry a vnoučka a byli oba rádi, že můžeme na chvíli utéci od každodenních starostí. Dolce far niente.

Venku na lavičce by nám byla určitě zima. Ostatně, všechny lavičky stejně už místní Technické služby z náměstí odvezly do skladu.

 

* * *
 

fejeton Můj příběh
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.2 b. / 32 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Irena Mertová
Hezký článek. Lavičky jsou fajn, rádi je vidíme a sedáme na ně... rádi je i fotíme (viz FD). Já mám v parku svoje oblíbené, na nichž si dělám přestávky při procházkách. Když jsou obsazeny, mám vyhlídnuté "rezervní". :-)
Taťana Veselá
A pritom nekdo muze rict obycejna lavicka... Moc hezke cteni, jo jo, lavicky by mohly vypravet :-)
Hana Rypáčková
Jene, hezké čtení. Lavičky na místech krásných výhledů mne lákají na posezení, i když třeba pospíchám. Líbí se mi dělané , po pamětnících, někdy tam je i cedulka , čí to bylo oblíbené místo...V parku je kolem nich většinou nadrobíno a štve mne, že se tam Ela zastavuje, čmuchá a olizuje kde co. I když je vedle koš, bývá tam i nepořádek.
Marie Ženatová
Děkuji za krásné zamyšlení*. Když ještě žila maminka, tak jsme si vždy při mé návštěvě chvíli odpoledne sedli před dům a po chvíli za námi přišli i někteří ze sousedství - bylo to krásné vzájemné a velmi srdečné popovídání. ♥ Bohužel už není ani maminka ani lavička. Ale u svého domku mám lavičku a občas za mnou přijde některá sousedka - já třeba pletu ponožky. Takže díky, díky lavičky ♥
Jan Zelenka
ještě jednou velký dík všem diskutujícím.
Jarmila Komberec Jakubcová
Moc pěkný fejeton. Když chodím s kamarádkou s NW holemi, tak rády sedáváme na lavičkách, které jsou umístěny podél cest. Máme dvě oblíbená místa s pohledem na bolevecké rybníky.
Zuzana Pivcová
Když jsem pracovala ve Vojenském ústředním archivu a ten byl na Invalidovně, občas jsem se ze studovny podívala oknem do parku před budovu. Na hlavní cestě bylo plno laviček a od jara na nich seděla spousta lidí, nejen důchodci, ale i hodně mladých maminek s dětmi. Kolikrát jsem zalitovala, že v tak krásné slunečné odpoledne musím být (ve středu) až do 18 hodin v práci. Nikdy se mi ale nelíbily městské lavičky u autobusových zastávek, ty byly dost poničené a mnohdy na nich opilci.
Alena Velková
A samotné lavičky by mohly také vyprávět :-) Já teď budu pár dní na jedné vždycky večer sedávat a pozorovat Atlantik...to se neomrzí a vůbec nemáme potřebu ani mluvit, protože oceán docela burácí...moc hezký fejeton jste napsal.
Eva Mužíková
Hezký fejeton Honzo. Ve Vratislavicích kdej sem žila je spousta lavićek a to nejen v parku. Tady v ártiu našeho DPS je jich také hodně, už se těším na ně až bude teplé poćasí usednu. Nejraději mám starou dřevěnou lavićku pod borovicí na pokraji lesa, pod prosečským hřebenem. Je z ní krásný rozhled na Ještěd a podještědí.
Eva Mužíková
Hezký fejeton Honzo. Ve Vratislavicích kdej sem žila je spousta lavićek a to nejen v parku. Tady v ártiu našeho DPS je jich také hodně, už se těším na ně až bude teplé poćasí usednu. Nejraději mám starou dřevěnou lavićku pod borovicí na pokraji lesa, pod prosečským hřebenem. Je z ní krásný rozhled na Ještěd a podještědí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.