Nedělní sen

Soni v mém případě snad není noci, kdybych neměla nějaký ten sen. A jsou opravdu různorodé. Jedno se vracím do svého mládí, jindy s ocitnu ve své minulé práci a odporuji svému šéfovi, jindy se ve snu objeví Ti, co už mezi námi nejsou, jindy jsou to sny přímo fantazijní jako je běhání po lese se stavební míchačkou. A jsou také takové, kdy jsem někde ve výšce v oblacích a přemýšlím jak se dostat dolů kde vidím jen vodu, bláto apod. Tvůj sen byl takový normální, ze Tvého skutečného dosavadního života.

Prima čtení ke kávičce, nejdříve mne rozesmála p. Soňa svým pěkným článkem, pak p. Eva svou akcí na poště :-) děkuji. Moje známá ráda vzpomíná, jak v zimě při roznášení pošty, často ve sněhu přes pole, tu dostala jitrnici, tam něco ostřejšího pro zahřátí, pak už jen čaj a popovídat, aby to vůbec roznesla :-)

Evo, to koukám.Soňo, jsi dobrá, že si to pamatuješ... Já jsem rušila SIPO a to byky obstrukce...Teď tam už ani nepáchnu. Přeplatky půjdou na účet a případný nedoplatek na byt elektronicky. Za mailem zprávu chtěli 5 Kč. Film Pošťák zvoní dvakrát se mi vybavil...

Evko, tys mě rozesmála, jak jsi vyzrála na poštovní úřednici , jak maskovaný bankovní lupič. Jsi číslo.

Ach jo, ty sny. Já bych mohla vydat knihu. V pátek jsem "vyzrála" na paní za přepážkou na poště. Kamarádka mne poprosila abych jí vyzvedla peníze na poukázku. Vím že to ani s OP nelze, ale proč to nezkusit. Ona jí dokonce podepsala doma. Před přepážkou jsem si nasadila brýle a roušku!!! Paní mne upozornila že podpis se musí dělat až na poště.... Tak jsem tam jméno zkomolila a bylo to. Penízky mi na OP kamarádky vydala.... Hezké čtení Soni.

Soni, to je dobře, že jsi se o svůj sen podělila :) Na poštu často nechodím, ale zrovna minulý týden jsem si tam šla pro penízky od VZP. A už když jsem stoupala po schodech do patra i pak, když jsem s číslem v ruce seděla a čekala, až mě zavolá neosobní přepážka, vzpomínala jsem na časy minulé. Chodila jsem z práce ráno pro poštu a odpoledne s poštou. Za přepážkami i před nimi to většinou vřelo srdečností. To vše při razítkování, rozdělování dopisů a poštovních poukázek do přihrádek. Na mince bylo takové "udělátko", kam se vkládaly podle hodnot a pak se balily do rulíček ... a nezapomenutelná paní Černá se snad pořád smála. Dneska jít na poštu je spíš za trest.

Teda Soni, teď jsem se pobavila podruhé, poprvé to bylo včera v devět hodin ráno, když jsi mě vytáhla z postele. My se do toho Světce musíme zajet podívat, taky jsem si připomněla jak to vypadalo u nás na poště, když jsem tam chodila volat do práce. Boxer nemusí být špatný, ale čivava je moje srdcovka. Přeji ti krásný den a další legrační snění.