Ilustrační foto: Pixabay

Má kontrola v lékárně

1. 4. 2023

Můj příběh

Autor: Jindřich Berka

Hodnocení:

(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Švancarová 1.4.2023 18:13

Náš bývalí šéf vždycky říkal:dejte to tady do pucu,přijdou ti ŠTOURALOVÉ.....

Zuzana Pivcová 1.4.2023 17:23

To nevím, jaký čaj potřebujeme dovážet z Rumunska? Byl to snad čaj, který je známý v balkánských státech jako řecký nebo horský?

Lydie Jakubcová 1.4.2023 17:00

Ano jak dopadla kontrola caj byl nebo nebyl?

Miloslava Richterová 1.4.2023 13:33

Že byly čaje hodnocené jako špatné si vzpomínám a někde byl uvedený seznam, jaké vůbec nekupovat.

Jan Zelenka 1.4.2023 13:22

Zajímalo by mne, jestli jste tam ten čaj našel.

Jana Kollinová 1.4.2023 10:08

Každé povolání má své úskalí a mezi námi, kontroly nemá nikdo rád.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha