Olga Škopánová
5.4.2023 11:40
Kdo by neměl rád férové jednání a spravedlnost až na to, že si pod tím každý představuje něco jiného.
Lenka Kočandrlová
5.4.2023 11:01
Ještě pořád si myslím,že být v důchodu a dělat si jen to,co mne baví,je nejlepší ! Konečně mám na stará kolena svůj pokoj, nikdo a nic mne nepohání k práci,do které by se mi nechtělo. Užívám si té svobody , nezávislosti a těší mě každý den.
Blanka Lazarová
5.4.2023 10:38
Vidím, že než jsem to napsala a odklikla, tak se tu objevily podobné názory jako mám já. Liba, Jana, Daniela, Radmila, Soňa a další.... CARPE DIEM :-)
Blanka Lazarová
5.4.2023 10:32
Děkuji za pěkný článek. Užívejme si v rámci svých možností, těšme se z toho co máme a netrapme se tím, co nemůžeme ovlivnit. Komu to nejde a pořád jen nadává, tak toho je mi skutečně líto. S úsměvem jde všechno líp. :-)
Libuše Křapová
5.4.2023 10:23
Miluško, krásná úvaha. Každý to máme nastaveno jinak. Proč se zbytečně trápit tím, co nedokážeme změnit? Spokojenost a radost ze života opravdu není na povel, to nastavení má každý jedinec v sobě. Takže bude jaro, teplo, a nic nemusíme :-) Těším tak jako vy na to, co chci a můžu.
Jana Kollinová
5.4.2023 10:19
Být spokojená s tím co mám je výhoda a krůček ke štěstí. Stačí umět si najít to co dělám ráda nebo to co dělám mít ráda, na něco se těšit a navzdory věku přece jen ve skrytu duše po něčem toužit. Úvodní fotografie článku hovoří sama za sebe = být spokojeným seniorem je tak snadné! Ne, není to snadné! Kdo by chtěl tvrdit opak, tak žije v iluzi. Byla bych šťastná, kdyby se mi podařilo najít rovnováhu mezi vlastní spokojeností a nespokojeností. Vám se to podařilo, tak ať Vám tento stav vydrží co nejdéle. Vítr ve vlasech, slunce v duši. :-)
Daniela Řeřichová
5.4.2023 10:04
Hezká úvaha, děkuji. Asi každý má dost důvodů ke smutku, nikdo z nás v tomto věku nežije bez starostí. Navštěvuji kamarádky v různých zařízeních a jsem vděčná za svou soběstačnost. Zatím mohu být užitečná, mám rodinu, přátele, koníčky, svobodu myšlení a konání. Přeji všem mír v duši.
Radmila Coufalová
5.4.2023 09:36
Moc hezké povídání, ať Vám to pozitivní nastavení dlouho vydrží !! Sice ještě nejsem v penzi, ale trochu jsem si nanečisto tuto situaci natrénovala za covidu, kdy mi stát na x měsíců zavřel provozovnu a ze dne na den musel člověk nějak vyžít...a taky to šlo. Spousta zážitků nestojí ani korunu, procházky přírodou, setkání s přáteli, denně byl čas na to si pořádně zacvičit, dělala jsem angličtinu. Zkrátka kdo chce, ten si to hezké umí užít i s málem. Jen abychom byli zdraví..
Soňa Prachfeldová
5.4.2023 09:35
Moc hezké, Mílo je vidět, že důchod si prožíváš dobře a to je to nejlepší, co člověk může pro své tělesné i duševní zdraví udělat. Někdy jsem unavená z větší práce, ale pak si řeknu, to jsem to dobře zvládla a mám pocit spokojenosti. Byla jsem dost veřejně činná, ale teď už by mě to unavovalo. Ještě vedu náš klub, většinou jsou to vdovy, ale smutek u nás nebývá. Umí se zasmát, pokecat a je to fajn. Tu energii, kterou ještě mám, chci věnovat své rodině, sobě, koníčkům. Každý čas chce své. Hodně zdraví a elánu přeji Mílo!
Alena Velková
5.4.2023 09:19
Mám to jako ty, s přicházejícím jarem se na všechno těším...Na tom důchodcování je skvělé, že slovo musím je nahrazeno slovem můžu :-)) takže všechno co dělám mě baví a jsem poměrně spokojený důchodce a rozhodně moje spokojenost není na povel...
Načíst starší příspěvky