Pro malé i velké hračičky, holky nevyjímaje

Království železnic na Smíchově jsme navštívili, a byli jsme mile překvapeni, co dokáží zručné lidské ruce zhotovit.

Děkuji podruhé. :-)

Věrko,ani nevíš jakou radost jsi mi se svojí reportáží udělala. Rázem jsem byla o hodně let mladší. Protože mašinky jsem kdysi i prodávala. Ten obchod stejně jako firma už neexistují. A manželův otec byl taky hračička. Měli doma jak vzpomíná veliké kolejiště.

Mašinky byly i u nás a mám ráda i ty opravdické, takže chválím!

Taky to mám ráda.

Takovou hračičku jsme doma měli. Začal s vláčky TT manžel, pak pokračovali synové a nyní si to odvezl mladší vnuk a s pomocí syna má kolejiště postavené. Je to zajímavá záliba. Věrko dík za článek.

Občas si hraji s Matýskem. Dnes zrovna rozlozizl železnici a vagónky.

Modely železnic se mi odjakživa líbily, výstav jsem navštívila už několik, byly většinou v různých klubovnách na nádražích. Díky za podívanou.

Děkuji. Jsem ráda, že se vám mašinky líbí a vyvolaly ve vás hezké vzpomínky.

Věro, díky za hezkou reportáž z výstavy. Modelové železnice mám moc ráda. Nejspíš proto, že jsem první model ve velikosti PIKO dostala už ve dvou letech! Táta mi prý postavil okruh kolem špruslové postýlky a pouštěl kolem vláčky. Později vyměnil model PIKO za TT, který je menší. Vytvořil k němu nádhernou krajinu. Společně jsme pak lepili různé stavbičky. I když jsem si to musela vybojovat, protože mi zprvu nedůvěřoval, že to zvládnu. Bohužel v době, kdy jsme s manželem a dcerou bydleli v jednom pokoji u mých prarodičů, železnice ukrytá pod postelemi dost utrpěla. Nakonec jsme ji prodali. Je mi strašně líto, že nemám alespoň její fotografii.