Tak tedy já bych chtěla
míti paměť jako slon
a pod mojí kůží hroší,
ať bije srdce jako zvon.
Oči jak ostříž já bych chtěla
snad to není už trochu moc
jak netopýr bych létat chtěla
úplně celou tmavou noc.
Hlavu mít tvrdou jako beran,
neboť je jistě potřeba,
no, jak to jenom říci,
žíti se nedá bez chleba.
Lásku chci míti tu psí, věrnou,
né tu falešnou kočičí,
která vždy a bez nadsázky,
se srdcem hodně zacvičí.
Chci si žíti jak prase v chlévě
co má ve žlabu jídla dost.
Když neničí ho žádná starost
žije si jenom pro radost.
Chci zuby míti jako šelma,
nečekat až je přemostí.
Chci ještě kousat, hltat, trhat
a činit to s velkou radostí.
Chci nekoukat jak jelen v říji,
když sova na mne zahouká
před ničím nechci sklánět šíji
s toho přece nic nekouká.
Chci běhat jako chrtí mládě,
chci krásnou, lesklou, zdravou srst
chci vypadati stále mladě
a nebýt sama jako prst.
Chci radost míti jako blecha,
a dosti krve pro žití
a v dálce chci já možná slyšet
radostné vlčí zavytí.
Nechci jak slepýš hledat slova
každý den, stále zas a znova.
Chci vydat z hrdla krásný trilek
co z každým uchem zacvičí
a pokud by to možné bylo,
chci zase ty sny holčičí.
Nejvíce však bych ještě chtěla
na tomto světě trochu být
a abych radost z žití měla
a také měla z čeho žít.
,