Zdeněk Hart
10.7.2023 18:11
Moc hezké. I takový je život
Jana Jurečková
10.7.2023 17:20
Manželovi umřela maminka, když mu bylo 23 let. Vzpomíná, že předčasně dospěl. Už se musel starat sám...
Hana Polednová
10.7.2023 16:31
Hanko, hezký článek, i když smutné odcházení. Také jsem se starala dlouho o svou těžce nemocnou maminku a bylo to pro mne moc bolestivé. Nikdy jsem toho času nelitovala a máme všichni hezké vzpomínky na svou maminku, když už tu není.
Jana Šenbergerová
10.7.2023 15:34
Pokud jde o vás, rozumím vašemu smutku i odhodlání smířit se s tím, jak lidský život uplývá. Pokud jde o mě, připomněla jste mi že většina mých příbuzných a přátel už prošla bránou, které říkáme tak tvrdě Smrt. Potruchlila jsem si a už se těším na ty, se kterými se setkám, až tu budu mít splněno.
Soňa Prachfeldová
10.7.2023 08:11
Naše mámy, pro nás od narození nejbližší člověk. Není dne, abych si na moji mamku nevzpomněla, na její smíchu, humor, zlaté ruce. Dnes to beru jako vzácný dar, že jsme spolu bydlely v jednom domě, až do jejího závěru života. Jak mi potom chyběla. Hanko, láskyplné vyznání tvé mamince.
Hana Práglová
9.7.2023 20:56
Velice citlivý příspěvek, který mě opět donutil ve vzpomínkách uronit slzy... Vím o čem píšete.. Dlouho jsem denně chodila do nemocnice za tetou a pár měsíců na to za maminkou. Každý večer jsem seděla u postele, dokud neusla.. Ráno mi volali z nemocnice, že... Pořád mám návštěvy před sebou a telefonát v uších...
Taťana Veselá
9.7.2023 15:43
Hezké, prichazi mi i vase smíření
Lenka Kočandrlová
9.7.2023 15:09
Buďte ráda,že jste si mámu tak dlouho užila.Že jste si s ní mohla popovídat o jejím dětství,mládí,o příbuzných,o předcích.Myslím, že po devadesátce je už každému jasné,že tady na světě už zase tolik let nepobude,tak nějak je asi člověk na smrt více připraven,než např. když je někomu ani ne 60. Já vzpomínám na mámu často,a čím dál tím více,co se mi blíží věk,v němž ona zemřela - 69 let. Bohužel,nestihla jsem se na mnoho věcí vyptat, už se nic víc nedozvím o ní moje ,děti byly malé,tak si babičku vůbec nepamatují.... Čas je ale milosrdný,hojí naše rány,i vás zahojí.
Alena Velková
9.7.2023 09:56
Velice pěkně jste to napsala.
Jitka Caklová
9.7.2023 07:30
Po svých životních zkušenostech VÍM, že BOJ s čímkoliv je MARNÝ, neboť vše je úplně jinak. Proto chápu a ty, kteří se trápí, neboť NEVÍ, nesoudím ♥♥♥
Načíst starší příspěvky