Tak jsme chvilku měli kuřata
FOTO: Dana Straková

Tak jsme chvilku měli kuřata

30. 8. 2023

Začátkem srpna po ránu, když jsem pouštěla ven slepice, jsem zjistila, že pod černou kvočnou už něco pípá. Zatím z vajíčka. No, ona kvočnu nechala sedět na pěti vejcích už snacha, než odjela koncem června pryč. Což mi přišlo, vůči synovi a taky vzhledem k tomu, že mě ani neřekla, že se mám o něco starat, jako děsná nehoráznost. Jenomže ty zvířata za to, že ona je nezodpovědná, přece nemůžou, že?

Takže kvočna nejdřív seděla, potom jedno nakřáplé vejce vyhodila, byl to pochopitelně už pukavec a smradu z něj bylo jako "v hradu" a na těch dalších ještě chvíli seděla, než to vzdala a udělala si hnízdo vedle. Ta opuštěná studená vejce jsem dala Petrovi, ať si ten smrad někam vyhodí sám. Tři vejce byla asi neoplodněná, takže to byli už pukavci a v jednom bylo mrtvé kuře, ale teprve zárodek. Pipina si snesla další tři vejce, ty jsem jí označila a kdykoli se tam objevilo neoznačené, tak jsem jí ho sebrala. Ona tři neděle pilně seděla a seděla a pak, když jsem ráno slyšela, že už pod ní něco pípá, dala jsem kolem poledne do přepravky seno a šla jí tam přemístit. No a ona už pod sebou měla jen dvě vejce a jedno kuře? Ach jo, uvařila jsem vejce natvrdo, nastrouhala a smíchala s krupičkou a odnesla to i s malou miskou vody do kurníku. Dala jsem to na druhou stranu té přepravky a doufala, že to to kuře pochopí, nebo mu to třeba máma nějak vysvětlí. Já si je teda brát do kuchyně a svítit jim žárovkou nebudu.

Druhý den ráno jsem byla docela brzo vzhůru, a tak jsem šla i brzo pustit slepice. Hlavně mě zajímalo, jestli tu noc přežilo kuře a jestli něco jí. Možná že mu to všechno sezobala slepice, nevím. Dala jsem jim do talířku další nastrouhané vejce, přidala do toho krupičku, jednu malou nasekanou kopřivu a na prášek rozdrcenou skořápku z toho vajíčka. Jestlipak se nám ještě něco vylíhne? Pípání jsem zatím neslyšela, ale připadlo mi, že jedno vejce lupe, jako když puká. Uvidíme...

Další den od rána už měla slepice v hnízdě dvě kuřátka. Byla úplně jako přes kopírák, takže jsem předpokládala, že to budou oba dva kohoutci? Ten japonský odborník, co kdysi ohledával a třídil vylíhlá kuřata v Dolním Podluží by už s nima určitě praštil o zem...
Když jsem další ráno nakrmila a pustila slepice, kuřata byla pořád jen dvě ale už měla snahu mámě z přepravky utíkat. Byla jsem zvědavá, jestli se něco vylíhne i z třetího vejce.

Ale slepice to třetí vejce opustila a věnovala se už jenom svým dvěma kuřatům. V sobotu jsem si naplánovala, že jim zkusím koupit nějaké krmení pro kuřata, abych jim nemusela pořád něco míchat a strouhat, obzvlášť, když jdu v sobotu a v neděli do práce. Koupila jsem kuřatům jáhly a drobné zobání semínek pro andulky a když jsem přijela z práce, šla jsem jim trochu nasypat. Kvočna vyběhla ven a volala kuřata, aby šla za ní. Měla jsem strach, aby někam nezapadly, protože se zkoušely dostat z kurníku ven všema možnejma škvírama, a tak jsem je radši pustila. Slepice si s nima venku hrabala, nasypala jsem jí tam trochu jáhel a vypadalo to, že se o ně pipina moc hezky stará. Za chvilku jsem se na ně byla podívat znovu a to seděla pod keřem a kuřata měla pod sebou. No a já se odešla podívat na houby a když jsem se vrátila, seděla slepice vedle seníku a já jí zvedla, že jí už dám i s kuřatama do kurníku a ona měla pod sebou jenom jedno kuře a druhé bylo pryč. A ta mrcha ho vůbec nehledala? Já jo, snad hodinu jsem tam hledala na seně a okolo ve výběhu, ale nikde jsem ho nenašla. Takže teď měla už jenom jedno a zítra už možná nebude mít ani to...

O dva dny později, když jsem pustila ven z kurníku slepice, kvočnu s kuřetem jsem nechala zavřené vevnitř, jsem cestou od slepic koukala, že na dvoře v trávě je něco žlutého a byly to pařátky a něco málo z kuřátka. Zřejmě ho někde zatoulané našla kočka nebo kuna.

A tak teď má naše kvočna jenom jedno kuřátko a bojí se o něj stejně jako já. Jestlipak nám z něj něco vyroste, nebo dopadne jako to první? Ale mám z toho ponaučení pro příště, jakmile bude chtít nějaká ze slepic sedět na vejcích, dám jí pod ní aspoň deset. Pak nebudu ty ztráty tolik prožívat...

Můj příběh
Hodnocení:
(4 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Straková
A zkuste se dnes usmát na cizí dítě, nebo ho snad, nedej bože, lehce pohladit po hlavičce!
Dana Straková
Za dob našeho mládí nejenom mohl jet Honzík sám.vlakem k babičce, ale nechávaly se i kočárky se spícím dítětem stát před obchodem,když šla maminka nakoupit. A když to malé začalo plakat, vždycky se našel někdo, kdo ten kočárek pohoupal a nikoho by nenapadlo si o něm myslet, že úchyl..
Krejcar Stanislav
Dnes je jiná doba, a už dnešní generace nezažije Honzikovu cestu na prázdniny k babičce a dědečkovi !!
Krejcar Stanislav
Nu v době našeho mládí a školní povinnosti . Si pamatuji na jeden československý film s hereckými bardy !! Instruktáž jak se starat o násadová vejce tam byl dost přehledný !!! Vzpomente si na KUŘATA NA CESTÁCH !!!
Dana Straková
Fotografie to asi nebyla tak hrozná, když jí redakce neodstranila. Mě se třeba vůbec nelíbí úvodní fotografie u dnešního článku pana Čepelky "Žena kroutí pánví", ale chápu že je to vtip, i když mě to vtipné nepřijde. Ale panu Čepelkovi to vytýkat nebudu... Dobrou noc
Hana Šimková
To je prav da,ale já jsem koukala, aby se měl kocourek dobře a taky má. Prostě jsem to nezvládla a nejsem na to úplně hrdá. Vy ale píšete o mrtvollkách kuřat a ještě bohužel pošlete takovou fotografii. Omlouvám se, že se mě to dotklo. Den jste mi nepokazila, protože je jasné, že je to život, ale čtení to veselé není.
Dana Straková
Tak si to tak neberte, paní Hano, to je život a jenom jsem chtěla, abychom si uvědomili, jak je ten život křehký a jak málo stačí k tomu, aby nebyl. Mně by zase nenapadlo vracet někomu kocourka, protože škrábe. To by mi přišlo taky odporné... A nechci se tady zase ohánět Malým princem a tou větou o odpovědnosti... Přeji Vám pokud možno hezký den, i když jsem vám ho nechtíc pokazila a příště tedy radši už ode mě nic nečtěte, já už asi jiná nebudu.
Hana Šimková
Ty pařátky jste fotit nemusela. Je to odporné
Hana Šimková
Neveselé, až truchlivé

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.