Ilustrační foto: Pexels

Pátek třináctého a já

14. 10. 2023

knihy Můj příběh

Autor: Libuše Křapová

Hodnocení:

(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libuše Křapová 14.10.2023 11:24

Všechny vás zdravím :-) Jendo, já byl po kovidu hodně pasivní. Jsem zvědavá, jestli jsem se už probudila natrvalo, nebo zase budu jako medvěd v zimě. Jani Š., také na Zlaté hory a vás všechny, co jsme se tam setkali, vzpomínáme. letos nám je navštívit bohužel nevyjde ani Vánoce. Uvidíme příští rok :-) Aničko, Danielo, Naďko, díky :-) ať se daří nám všem, a ne jen třináctého :-)

Anna Potůčková 14.10.2023 11:09

Pátek 13tého se vydařil asi více Íčkařům. Jsem ráda, že také mezi ně patříš

Jana Šenbergerová 14.10.2023 10:50

Libo, těší mě, že jsi v pohodě a daří se ti nejen v pátek třináctého. Ani já s ním nemívám problémy. Ať ti i nadále všechno, nejen knihy, pěkně vychází. Oba vás zdravíme z Hor.

Jan Zelenka 14.10.2023 10:39

Líbo, je fajn, že jsi opět aktivní. měli jste hezký výlet. je fakt, že být aktivní na íčku a ještě se start o své webovky je docela problém. Já si pořád říkám, že své webovky - oknodosveta - musím oživit, ale nějak se k tomu nemám.

Naděžda Špásová 14.10.2023 10:20

Ahoj Líbo, kde jsi se toulala? Obdivuji tvou jízdu na kole, jezdit sice umím, ale to už bych nedala. Tak se měj krásně. :-)

Daniela Řeřichová 14.10.2023 08:58

Libuško, to jsou samé dobré zprávy a přeji ti je nejen na třináctého. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Historie jedné fotografie

Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a historického. Nic. Je stará jen šest roků. V té době jsem studovala fotografii na U3V ve Zlíně, a moc se mi to studium líbilo.

Marie Měchurová

Jsem knihovnice a nestydím se za to

Nejsem jako knihkupec Vrána, co se ve filmu „Vrchní, prchni!“ hanbil na abiturientském večírku přiznat, že se vyučil knihkupcem a zůstal jím dosud.

Zdeňka Ortová

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Stárnoucí muž musí všechno změnit aneb Životní křižovatky

Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on nedostal víc než většina lidí, jenom takový normální poklad. Štěstí, lásku, závrať, všechno, co dává životu smysl, a když ne smysl, tak aspoň pořádnou porci radosti.

Jan Podešva

Křižovatky života?

Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem se životem spíš vznášela a létala si a ve vzduchu se přece o "křižovatkách" mluvit nedá.

Dana Straková