Ilustrační foto: Pixabay

Zápisník starého muže: Cizí dítě

1. 11. 2023

Můj příběh

Autor: Zdeněk Folvarčný

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Straková 3.11.2023 08:10

Paní Ivano, to jste asi nemyslela úplně vážně, že ne? Jinak by mi to přišlo opravdu zlomyslné...

Jana Jurečková 1.11.2023 13:44

Tento příběh je milý a laskavý. Pokud si poslechnu zprávy v televizi a vidím, jak se k sobě chovají politici, nechce se mi ani žít.

Zdenka Soukupová 1.11.2023 12:54

Pochvala rodičům, že se té "hry" zúčastnili. Ale kluk je asi nepochválil... Krásná příhoda.

Jana Kollinová 1.11.2023 10:38

Hezká příhoda.

Dana Straková 1.11.2023 10:33

Jsem ráda, že ještě pamatuji dobu, kdy se člověk mohl usmát na cizí dítě a třeba je, jako odměnu za jím opětovaný úsměv, mohl i pohladit po hlavičce. Vaše povídání mi tuhle dobu připomnělo. Děkuji

Alena Velková 1.11.2023 09:21

Pěkná situace :-)

Jindřich Berka 1.11.2023 08:59

Moc hezké a lidské. Jindra

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová