Já turista aneb Zápisky skeptika

Na Váš článok som " narazila" až teraz a veľmi ma pobavil. Čítala som ho môjmu chorému manželovi, ktorý sa poslednú dobu príliš neusmieval, ale pri tom Vašom článku sa s chuti smial a spomínal aj na naše " cestovateľské " príhody. Ďakujem Vám za pobavenie pri čítaní. Viete to naozaj dobre opísať.

Slovenské hory jsem milovala, ale to mi bylo 20 a vážila jsem asi tak polovic co dnes. Ale napsané je to krásně. Můj muž cestuje nejdál autobusem k lékaři, takže naše společná dovolená spočívá v tom, že jsme oba v důchodu.

Hezky a pravdivě napsané. Já byla s rodinou 14 dní v Tatranských Matliaroch. Byli jsme tam s 15 a3 letými dcerami. Túry jsme i s nimi zvládali dobře, samozřejmě jsme se nepouštěli do vysokohorských výšek vzhledem k té malé. Ráda na to vzpomínám, bylo tam krásně. Kdybych byla zdravější a hlavně i mladší hned bych tam jela.

Moc jsem se pobavila, všechna zmiňovaná místa znám. Na Rysy jsem se vyškrábala, ale to mi bylo padesát.

Přátelé, všichni kdo hledali fotky z Tater zklamu-měla jsem je uložené na PICASE, Picasu zrušili a já o fotky přišla. Takže tam máte ilustrační lesní MOJE foto :-) (Fotky z Picasy prý jsou někde uložené, ale zatím jsem nepřišla na to kde.)

Lído, ahoj. Aleno, jsem rád, že s tím ohozem nejsem sám. Ale bylo by lepší, kdybys měla místo mokasín lodičky s podpatkem. Já měl pochopitelně nové polobotky.

Fotky jsem taky hledala..

Prima :-))))))))) díky, máte bezvadný smysl pro nadsázku :-))))

Krásně jste to vylíčila. Barvitě. V Tatrách jsem byla jednou na dovče a když jsme potkali v únoru mužskýho v tričku s obrovským nákladem na zádech, jak si pravidelným krokem mašíruje kamsi nahoru po tatranském chodníčku, bylo mi jasné, že ze mě vysokohorský turista nebude. Od té doby jsem věrná Českému středohoří.

Myslela jsem, že u článku budete mít i nějaké VAŠE fotky.