O mém bádání po předcích
Všechny fotografie: Poskytnuty z osobního archivu Aleny Letochové

O mém bádání po předcích

5. 12. 2023

O genealogii a možnosti pátrat po svých předcích jsem se poprvé dozvěděla někdy v roce 2013 z televizního dokumentárního seriálu „Tajemství rodu“. Velmi mě to tenkrát zaujalo a přiznám se, že jsem tak trošku našim známým osobnostem záviděla.

A moc jsem si přála dozvědět se něco i o svých předcích, jenže pořád jsem nevěděla, jak na to. To až o dva roky později.

Jsem už v důchodu, ale snažím se žít aktivně. Mezi mými oblíbenými aktivitami jsou i návštěvy různých výstav. Začátkem roku 2016 jsem se zašla podívat do pobočky Těšínského muzea v Orlové na výstavu České genealogické a heraldické společnosti v Praze „Putování za předky“, kde se mi dostala do rukou brožurka Vývod z osmi předků a dvě starší vydání Genealogických a heraldických Listů, ze kterých jsem se dozvěděla, co jsem potřebovala, hlavně jsem objevila genealogický program Legacy a už to jelo...

001-program-legacy.jpg

002-badani-v-matrikach.jpg

005-radost-mi-vzdy-udelaji-skeny-dokumentu-od-nekoho-z-rodiny.jpg

Jsem vděčná za digitalizované matriky, které mi to moje bádání usnadnily. Jelikož se moji rodiče rozvedli, bádám hlavně v linii předků mojí maminky. Vzpomínám si, jakou jsem měla radost, když jsem v opavském digitálním archívu v matrice obce Doubrava objevila zápis o narození mého dědy, všech jeho sourozenců, o kterých jsem do té doby nic nevěděla a pak také o sňatku jeho rodičů, kteří přišli do Doubravy z Haliče v Polsku. V matrikách obce Doubrava se mi podařilo najít i pradědečkova bratra a jeho rodinu. Díky webovým stránkám MyHeritage jsem objevila i pradědovu sestru, která se vdala v Karviné a tím bádání v této linii skončilo, protože v Polsku ještě nejsou digiarchívy na takové úrovni jako u nás.

013-stare-pohlednice-je-dalsi-moje-hobby-kdo-by-poznal-dnes-znamy-sikmy-kostel-ve-ktere-se-vdavala-sestra-meho-pradedy....jpg

Začala jsem proto bádat v linii mojí babičky, která pochází ze Zašové na Valašsku. V bádání jsem se dostala až k 7x pradědovi Stuchlíkovi, který se narodil v roce 1652. Objevila jsem také pár zajímavostí, třeba že 3x praděda sloužil jako obyčejný pěšák v 5 Jäger Batallionu II Compagnie, nebo, že moje 3x prababička ze Skaličky měla šlechtické kmotry v zastoupení a její otec tedy můj 4x praděda Franz Smrček byl ve Skaličce vrchnostenským hajným, nebo také že můj 6x praděda Michael Cibulec byl správcem na statku Hradisko u Rožnova pod Radhoštěm, který patřil šlechtickému rodu Žerotínů a můj praděda na tom statku 16.9.1754 zemřel.

009-v-ramci-dovolene-genius-loci-na-hradisku-u-roznova-pod-radhostem.jpg

Z bádání se stal koníček, co koníček, pořádný kůň, rozšířilo se z digiarchívu v Opavě do digiarchívu v Zámrsku a také do Moravskozemského archívu v Brně.

Zajímá mě všechno, co se týká genealogie, minulosti, historie. Na Facebooku jsem se přidala k několika skupinám, které se genealogií zabývají, nejvíce mě potěšila Valašská genealogie. Na stránce lze najít dokument Naše příjmení, což je unikátní seznam valašských příjmení, po kterých jednotliví členové bádají. Díky tomuto seznamu jsem měla možnost alespoň virtuálně poznat i pár jiných současných potomků mých předků. Třeba právě se zakladatelem této skupiny Pavlem mám společného předka Michala Cibulce z Hradiska a se Zuzankou, se kterou teď bádáme společně a vyměňujeme si informace, vrchnostenského hajného ze Skaličky Franze Smrčka. Díky Pavlovi, který o Žerotínech a jiných šlechtických rodech pořádá besedy, jsem objevila i spisovatele Čeňka Kramoliše a jeho knihy o životě na Valašsku jsem hltala snad více než severské detektivky. S Pavlem a Zuzankou se občas setkáváme ve Valašském Meziříčí.

008-v-ramci-dovolene-na-valassku-spolecne-s-manzelem-setkani-s-pavlem-na-zamku-zerotinu-ve-valasskem-mezirici.jpg

011-v-choryni-jsme-se-setkaly-i-s-pavlem-ktery-bydli-nedaleko.jpg

012-setkani-se-zuzankou-ve-Val.-Mezirici-po-covidu.jpg

 

006-jedna-z-knih-cenka-kramolise-ktere-mam-doma.jpg

007-dalsi-kniha-cenka-kramolise.jpg

Co mě ovšem překvapilo nejvíc, je objev a shoda na MyHeritage. Dostala jsem zprávu, kupodivu od linie potomků žijících v Německu, abych kontaktovala nějakého Marszałka z Polska, že možná máme společného předka. Moc jsem tomu nevěřila, ale po pár emailech, kdy mi poslal kopii dokumentu, ze kterého bylo jasné, že naším společným předkem je můj 2x praděda z dědovy strany, teprve pak jsem uvěřila. Vrcholem tohoto zjištění byl fakt, že Mirek se svojí rodinou bydlí ve Gdyni Orłowo a my jsme dva týdny na to odjeli na plánovanou dovolenou do Gdynie. Setkali jsme se v průběhu naší dovolené několikrát i s jeho manželkou a jednou ze dvou dcer, ale nejvíc vzpomínám na moment, kdy jsem ho uviděla poprvé, nezapřel podobu s mým dědečkem.

Setkání s Mirkem v Gdyni Orłowo

A v tomto mém genealogickém nadšení jednoho dne otevřu stránky naších Orlovských novin a vidím, že se v naší knihovně koná VU3V – Genealogie – Hledáme své předky, tomuto se nedalo odolat. Mám obrovskou radost, že jsem mohla tento kurz absolvovat. Dozvěděla jsem se tolik zajímavých věcí a poznala prima lidí naladěné na stejnou notu jako já. Samozřejmě jsem pak absolvovala i další semestry na jiná témata. Teď, bohužel, už druhým rokem stagnuji ze zdravotních důvodů. Věřím, že od příštího roku začnu znova, protože mě to moc bavilo.

 

 

genealogie Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(4.8 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Letochová
Děkuji paní Otřísalová za zajímavý komentář. Možná by se to narození ženicha dalo dohledat podle toho data, ale byla by to fuška. Jinak jsem na tom stejně s tím psaním, chtěla bych pro rodinu udělat knihu o rodokmenu, aby z toho taky něco měli.
ludmila otřísalová
Máte štěstí, že jste se dostala tak daleko. Moje babička, ročník 1901 byla nemanželské dítě, takže mohu pátrat jen v mateřské linii, protože otce neuvedli do rodného listu. Stejně na tom byl i dědeček, ročník 1900. Dopátrala jsem se až někde na začátek 18. stol, kdy v oddacím listě byla poznámka u data narození ženicha: narozen ve Slezsku. Takže konec, dál se nedostanu, když nevím přesné místo narození. Ale i tak je to zajímavé. Díky propojení v My Heritage jsem objevila příbuzné v Německu, Rakousku i Kanadě. Teď plánuji nějak pěkně rodokmen rozepsat, ať nezůstane jen v počítači.
Alena Letochová
Děkuji všem za přečtení mého článku a také za zanechané moc zajímavé komentáře. Pani Jírová já také nemám šlechtické předky, byli to jen kmotři v zastoupení. Napište mi na e-mail: alena.letochova@seznam.cz
Zdenka Jírová
Váš článek mě velmi zaujal, protože já jsem také zvědavá a po svých předcích jsem trochu pátrala, ale nevím , jak dál. Netušila jsem, že se matriky digitalizovaly, tak to také zkusím. Z mé strany bych se asi nějakých šlechtických předků nedohledala, ale má dcer a můj bratr měli své protějšky potomky šlechtické. To už jsem dokonce našla ve WIKI. Ráda bych si s vámi o vaší práci popovídala, pokud byste nebyla proti. Mohla byste mi poslat vzkaz sem .
Marie Seitlová
Obdivuji vás, jste trpělivá.
Lenka Kočandrlová
O tomto tématu se tady již vícekrát psalo.Já sama bádám také, měli jsme sice dost bohatý rodokmen z otcovy strany, ale když jsem se do toho dala,našla jsem různé chyby, objevila do hloubi času další dva předky.Jak jsou matriky zdigitalizované,tak se hledá docela dobře,jen někdy člověk neví v jakém městě předek žil, a taky někdy je i datum narození,úmrtí, i kde,ale v té matrice nic není. Já používám Portafontium.eu a také Bádáme.cz. Zabere to spoustu času,zlobím se nad nečitelností písma - nechápu,proč si ti faráři nedali víc práce,mohli psát tiskacím písmem a bylo by vystaráno. Takhle nad vybledlým,zakaňkaným a načmáraným škrabopisem v latině,němčině či staročeštině kolikrát nadávám.... a zase se do toho nořím,neb mě zajímá další osud předka.
Vladimír Kubec
Úžasné. Také mě to chytilo před pár lety a dopátral jsem se skrz digitální archivy do roku 1796…..
Ludmila Černá
Jste dobrá. Vydržte.
Libuše Křapová
Jste obdivuhodně vytrvalá a úspěšná :-)
Naďa Šarounová
Děkuji za článek - naprosto Vám rozumím :-) měla jsem na začátku pátrání několik hromádek výpisů z matrik, které maminka s tátou uchovávali. Zkrátka protektorát a povinnost dokládat árijský původ. Maminka sama byla navíc nadšená a dávno před dobou internetovou si udělala rodokmen z toho, co věděla. Já se ovšem dostala (díky neschopnosti rozluštit kurent některých zapisujících) zhruba do poloviny 18. století. Některé objevy mě ale dostaly do kolen, jako zdroje překvapení a pochopení souvislostí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.