Devadesát tři let. Věk, kterého se chce dožít většina Čechů
Ilustrační foto: Unsplash

Devadesát tři let. Věk, kterého se chce dožít většina Čechů

20. 2. 2024

Nebýt závislý na pomoci druhých. Mít kontakt s rodinou. Moct si dopřát zábavu, koníčky. A to až do devadesáti tří let. Pak to můžeme s klidem zabalit. Taková je představa většiny Čechů o ideálním stárnutí. Přitom mnoho z nich dělá vše pro to, aby se jejich sen nesplnil.

Je devadesát tři let málo nebo hodně? Rodiče dnešních seniorů by řekli, že hodně. Lidi, kteří se takového věku dožili ve slušné kondici, považovali za naprosté výjimky, bylo to něco jako zázrak.

Nyní se nikdo nediví, když někdo překročí devadesátku. Domovy seniorů jsou devadesátníků a starších plné. A oni často slyší: „Však devadesátka dnes nic není, budete tady do stovky.“

„Někdy mi připadalo směšné, když mi lidé říkali, že tady budu do stovky. Vždycky jsem jim na to odpovídala: a co bude pak? Nevěděli co říct, byli z toho nervózní,“ říká Božena Poštulková z Ostravy, která už má stovku za sebou.

Podobně vypráví Karel z Ostravska, který právě věku devadesát tři let dosáhl. Nepřeje si zveřejnit celé jméno. „Nechci dráždit příbuzné, protože se na mě vždy zlobí, když říkám, že mám ideální čas na smrt. Já se tomu směju, oni jsou takoví přecitlivělí. Ale někde jsem četl, že většina lidí považuje devadesát tři let za ideální čas k odchodu. Souhlasím. Loni jsem přestal chodit, jsem odkázaný na pomoc pečovatelky, už mi ani moc nedělá radost, když přijdou děcka, jsem z toho hluku vždy unavený. Čím dál víc jsem rád sám, v klidu. Myslím, že to znamená, že končím,“ vypráví. To, že by se průměrný Čech chtěl dožít devadesáti tří let, vyplývá z průzkumu NN pojišťovny, který proběhl v Česku i v dalších deseti zemích světa mezi lidmi ve věku osmnáct až sedmdesát devět let. Otázkou je, zda by se hranice ideálního věku na odchod ze světa nesnížila, kdyby v průzkumu odpovídali i lidé výrazně starší, tedy ti, kteří vědí, co život ve vysokém stáří obnáší, co přináší pěkného ale i špatného.

„Neměli bychom zapomínat, že nejde o to, kolika let se přesně dožijeme, ale zda prožijeme naplněný život,“ poznamenává Jiří Hrabě, ředitel obecně prospěšné společnosti Elpida. A psycholog Tomáš Vašák dodává: „Máme pocit, že duše nestárne a nebereme v potaz, jak nám ve věku devadesát tři let bude. Svou budoucnost vnímáme od věku, ve kterém právě jsme.“ Jinými slovy, mnoho z těch, kteří sní o dlouhověkosti si nedovedou představit, jaký život v ní bude a myslí si, že bude stále takový, jaký prožívají nyní. Což ale neznamená, že je to špatný přístup. Právě lidé s optimistickým přístupem k životu prožívají lepší stáří než ti, kteří se dopředu bojí, že všechno bude špatné. „Opravdu velmi záleží na optimismu, s jakým člověk ke stárnutí přistupuje,“ říká psycholog.

Co bude dál?

Průzkum naznačil jednu velmi zajímavou věc. A sice, že Češi se chystají žít do více jak devadesátky, ale nedělají moc pro to, aby v ní život měli příjemný. Třetina Čechů uvedla, že nejsou schopni změnit životní styl, přestože jim to lékař doporučil. Nejčastěji nedovedou jíst zdravěji a skoncovat s kouřením, přestože vědí, že kdyby to udělali, přidali by si tím několik let života navíc. Typickým příkladem je pětaosmdesátiletý Jiří. Tady jsou slova jeho dcery: „Když máma zemřela, táta o sebe přestal dbát. Ona ho lákala na výlety, společně jezdili do hor. Teď sedí doma, kouká na televizi, nákupy mu vozíme, prakticky nevychází z domu. Přitom žádný výrazný zdravotní problém nemá, jeho stav je odpovídající jeho věku. Kdyby se hýbal a místo chleba se sádlem si občas dal zeleninu a rybu, byla bych šťastná. Jenže jsem to i já vzdala. Když mu něco doporučím, radím, je naštvaný. Bojím se toho, co bude dál. Už teď téměř nevyjde schody, několikrát upadl. Když jsem nadhodila, že bychom se poohlédli po domově seniorů, naštval se a řekl, že se z domu nehne. Ale jak tam bude žít? Odmítá, abychom mu upravili koupelnu na bezbariérovou. Nechce se ani přestěhovat do přízemí. Nabídli jsme mu, že upravíme vchod do domu, protože tam padá na schodech. Vše odmítá, jen sedí, pije pivo a pospává u televize.“

Ne délka, ale kvalita

Naopak ale v posledních letech přibylo lidí, kteří jsou v devadesáti krásnou ukázkou, že je skutečně možné dosáhnout vysokého věku v dobré kondici a užívat si život. Odborníci, kteří se průzkumu podíleli, se shodují, že jde o lidi, kteří předem postavili své stárnutí na několika pilířích. Jednak nezanedbávali svou fyzickou kondici, ale také se na stáří připravili třeba tak, že se přestěhovali do menšího bezbariérového bytu nebo si ten svůj zavčas upravili tak, aby se v něm dobře žilo, když zdraví nebude sloužit jako dříve. A nikdy se nepřestávali vzdělávat, nikdy nežili osaměle, nikdy neměli pocit, že život nemá smysl a pokud měli, dokázali ten pocit zahnat.

Podle demografických prognóz bude v roce 2050 žít v České republice okolo třinácti tisíc stoletých a starších osob. Je proto logické, že se čím dál více mluví o tom, že bychom neměli stárnutí brát jako číslo, kterého se nějak chceme dožít, ale jako etapu, kterou chceme prožít co možno nejlépe. A je v podstatě jedno, jestli do bude do pětaosmdesáti, třiadevadesáti nebo do sta.

 

 

 

 

 

stárnutí věk životní styl
Hodnocení:
(4.8 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Je hezké, se dožít vysokého věku, ale v poměrném zdraví a nezávislosti.
Dana Divišová
Nejde o věk, ale o kvalitu života. Mého otce, vdovce, po osmdesátce život přestal bavit. Špatně viděl, špatně slyšel, měl spoustu zdravotních problémů včetně cukrovky . O takový život bych nestála.
Dana Straková
Moji rodiče se takového věku zdaleka nedožili a tak pochybuji o tom, že by se to zrovna mě zadařilo, i když kdoví...
Anna Potůčková
Moje tea se dožila v celkem dobrém zdravotním stavu věku 95 let. Protože své děti neměla , byla v DD docela si to tam bezstarostně užívala. Měla ráda různé akce, které pořádal pro své klienty DD a hodně nám při návštěvách o nich povídala. Zemřela tedy náhle, neočekávaně
Lenka Kočandrlová
V našem rodě se nikdo tolik nedožil , mně by stačilo 87 let a ve zdraví a v pohodě. Co je platné,že např. oslavenkyně má 100 let.když je napůl slepá,hluchá,nechodí, nic moc nejí a většinu dne prospí???
Vladimír Mrázek
Můj otec zmiňovaného věku právě dosáhl. Má už několik náhradních dílů, ale je soběstačný a o žádném balení nic nepovídal.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.