Jiří Dostal
30.3.2024 11:01
:-) :-) Není nad přemety v pochopení, kdy vraždy a jiná roztomilá násilí registrujeme jako srandu či štěstí, ostatně máme Velikonoce a nevědomost hříchu nečiní :-) :-)
Jitka Caklová
30.3.2024 09:47
:-) :-) Teď už zbývá jen věřit v moudrost Vesmíru, pro "pochopení pomůcky", terminus technicus "smrtelný hřích". Pak už je život "brnkačka":-) :-):-)
Jiří Dostal
29.3.2024 23:11
:-) Pomůckou pro pochopení funkce neřestí v lidském životě je jejich škála například podle smrtelných hříchů, kterých se v životě dopouštíme nízkými motivy jednání, chování zcela běžně a které si žádají jistou toleranci a porozumění; třeba když se stařena na úvodním fotu vydává za padesátku... :-) :-) :-)
Jitka Caklová
29.3.2024 18:03
Nevím, možná tuším, proč sem pan Dostal podsouvá neřesti, nebo pan Brabec sex. Pět let jezdím na koloběžce, nevím, kolik km jsem najela předtím, ale od července 2021, co jsem si koupila tachometr, mám najeto 2050 kilometrů. Každodenní ranní rituál si bez cvičení a studené sprchy neumím představit. Pro sebe k lékaři jdu jednou za dva roky, když potřebuji Osvědčení k řízení motorového vozidla. Bolest vnímám jako lék k nápravě, proto žádné léky nepotřebuji. Věk je pro mě jen číslo, které o mně nic nevypovídá.
Milan Pepo
29.3.2024 15:47
Když mi bylo čtyřicet, padesátnice byly pro mne ,,staré báby." Dneska jsem o víc jak dvě desítky let starší a padesátnice? ,,Boha, to sú kočky." Jak by řekl Slovák. Ale vážně... článek je o padesátnících.
Pamatujete si na ,,padesátnice" , ale i ,,padesátníky", když jsme byli malí svišti? To byly opravdu staré báby a dědkové. A dnes? Někde napíšou ,,sedmdesátiletá stařenka." Jaká stařenka? Obarvené vlasy, moderní oblečení, leckdy vysportovaná postava, potkáte je na horských tůrách, cyklistických ztezkách. Kdysi jsem kdesi viděl fotku Dubčeka mezi lidmi. Baloňák, klobouk... povídám si kolik mu asi dědkovi bylo? No... pětačtyřicet.
Takže... článek se mi moc líbí, ale proč na i60 píše o puberťačkách? ;-)
Jitka Caklová
29.3.2024 09:09
:-) Věk je jen číslo. Kdyby tomu tak nebylo, nebylo by zarytých pesimistů v mnohem mladším věku, kteří si se sebou neví rady.
Jiří Dostal
29.3.2024 08:56
:-) Optimismus pokročilého věku se posiluje darem tolerovaných, nejlépe pak sdílených neřestí,
Lenka Kočandrlová
28.3.2024 17:36
Na mé 50. narozeniny nechci moc vzpomínat.Tak nějak se mi ten den vyjevila konečnost lidského (mého) života, úplně jsem cítila tu skluzavku,jak po ní nezadržitelně jedu směrem ke stáří a nicotě..... Teď už (po 19 letech) jsem se děsit přestala a zvykla jsem si, co se dá taky jiného dělat.
Jitka Caklová
28.3.2024 14:25
Články píše sám život každého jednoho z nás. Univerzální recept, ať už pro, úžasných 50+, 65+, či 75+ neexistuje. Například, já jsem v padesáti letech pro nikoho skvělá kamarádka, kolegyně, natož partnerka, rozhodně nebyla.
Olga Škopánová
28.3.2024 12:42
Ještě prosím nějaký takový optimistický článek pro 65 plus.
Načíst starší příspěvky