Zážitek zvaný Lisabon

Děkuji,děkuji všem. Dělá mi radost, když si čtu vaše postřehy, vzpomínky. Jsem ráda, že na mě vzpomínáte. mm

Díky za barevnou fotoreportáž z města, kde jsem nebyla. Je tolik krásných míst na světě.

Do Lisabonu se zcela jistě nepodívám, a tak jsem si ráda početla a zasnila se při Tvém vyprávění a fotkách. Při pohledu na frontu u kláštera se mi chce říct - nechoď do kláštera, ale to by určitě byla škoda :)

Portugalsko už asi nedám, pokochala jsem se aspoň zde ✿

Díky moc za váš velmi poutavý článek - připomenula jsem si překrásné Portugalsko v roce 1991. V té době měl hustý a skutečně okouzlující výstavný Lisabon dva miliony obyvatel. Zajímavé úzké uličky, domy s balkony, náměstí s blešími trhy, nejstarší křesťanské kostely i rozsáhlý hrad stavěný v 5.století. Byli jsme i na nejzápadnějším mysu v Evropě G. da Roca - zvaný v překladu - Konec skály. Nezapomenutelná i dobrodružná cesta vedla kolem Atlantického oceánu a jeho překrásných písečných pláží i subtropické přírody - slézali jsme celé rozsáhlé území překrásné, ale přímo krkolomné, chráněné a velmi romantické krajinné oblasti ♥

Děkuji za barevný a čtivý příspěvek o Lisabonu. Určitě by se mi tam líbilo.

Díky za pěkné záběry i čtivé okamžiky z okouzlujícího Lisabonu. Zavzpomínala jsem si ráda na cestování po Portugalsku, které jsme si užívaly spolu se sestrou v r. 2016. Vím, že tehdy už sis pohrávala s myšlenkou směřující k návštěvě Lisabonu. To je dobře, že se Ti to povedlo a děkuji za sdílení zajímavých dojmů.

Velmi milé město. Určitě by se mi tam líbilo. Děkuji za virtuální prohlídku a pěkný článek. :-)

Portugalsko je krásná země, Lisabon, Belém, Sintra, Porto, Cabo da Roca a užasné pohledy na Atlantik. Fado jsme si také užili.

Zdravím tě, Magdalenko. Nejen Lisabon, celé okolí, skalnaté pobřeží Atlantiku, hory, paláce v Sintře, majáky...a večer zpěváci fada a rytmy samby v příjemné restauraci. Ještě z toho žiju.