Některé prohřešky proti českému jazyku by měly být trestným činem
FOTO: Jana Vargová

Některé prohřešky proti českému jazyku by měly být trestným činem

5. 5. 2024

„Budeme se zúčastnit předvádění těch nových aut a budu apoštolovat prevenci,“ pravil muž a žena doplnila: „Kdyby jsme měli ty peníze, tak by jsme mohli zasmlouvat dobrou cenu. Je draho, je to dynamický preissing. Ale, když jsem todle pozorovala, tak ty auta jely hodně rychle a to červený mělo nízkou výšku, a to je velká drobnost.“

Opodál stojící mladík prohodil: „Chtělo by to strategizovat, aby nedošlo k té nevýhře, když se máte rozhodnout mezi těmi dvěmi variantami. Ale zdůrazňuji, že ty oddělení budou zprovozněny.“

Do rozhovoru se zapojil další muž: „V tědlech dvouch případech nevíme ty další postupy situace, ale mělo by se to vydiskutovat.“ První muž přidal: „Pane Novák, to je jako kdyby jste pěstoval tažný koně a pak s nima nechtěl pracovat.“

Pan Novák nechápavě odpověděl: „To by byla velká minela, nevíme další postupy situace, jsou tady vyškolené území i starostové, a proto musíme napravovat napravování škod.“ „Jak jsem už jednou jakoby řekl, měli bysme diskutovat ty varianty a neohlížet se na vztahové vztahy, to je pak jiný level,“ nechal se slyšet další muž. „Těch problémů je celá spousta, například když díky povodni rodina Polákova přišla o dům. Otec se sousedem odešli a sdělili, že rukojmí mohou být ukryti ve vedlejším domě. Tak si jakoby myslím, že bysme měli skončit. Tak tedy mějte hezký den,“ uzavřel rozhovor první muž.  

Zdá se vám, čtenáři, že se autorka výše uvedeného textu zbláznila? Nikoliv, do psychiatrické léčebny ještě nepatřím. Většinu výše uvedených slovních spojení jsem zachytila v mluveném projevu redaktorů televizních a rozhlasových stanic a českých politiků při rozhovorech či jejich vyjádřeních na různých místech. Spatlala jsem fiktivní rozhovor, i když nikoliv ze všech prvků prznící krásný český jazyk, které jsou ve virtuální sféře ke slyšení. Jeden nemusí být jazykovědec, aby je identifikoval, stačí, když dával pozor v základní škole.

Vývoj ve světě zasahuje i do vývoje českého jazyka, zejména v době digitální komunikace a týká se i změn gramatických pravidel. To, co jsme my sedmdesátníci z hlediska gramatiky měli za chybné, se dnes stalo nejen běžnou součástí našeho rodného jazyka, ale zakotvilo i v pravidlech. Například, děti dnes nejen sázejí, ale i sází. Moje malé zamyšlení si neklade za cíl vědecky pojednat, ev. analyzovat daný problém, k tomu nemám dostatečné vzdělání ani zkušenosti. Chci si jen trochu povzdychnout nad nebetyčnou zhůvěřilostí s przněním toho, co nám naši rodiče dali jako první věc do života - naší rodné mluvy. Možná jsem neschopná pochopit současný trend ve společnosti, ale s tím, v závěru vlastní životní pouti, už nic neudělám. Proč? Protože si připadám bezmocná. Na to, že z úst politiků padají gramatické a stylistické bláboly, jsem si zvykla (a neberu je), dobrá znalost českého jazyka totiž není podmínkou pro práci v této oblasti. Co však nepochopím, jsou myšlenky vyslovované redaktory televizních a rozhlasových stanic. Předpokládala bych, že v tomto případě je znalost úředního jazyka v naší republice nutnou podmínkou. Stačí jen vnímat: pokud redaktor v terénu čte text, který mu někdo za kamerou drží před očima, tak budiž. Jakmile však má mluvit spatra, je to bída. Velmi častým jevem je používání ukazovacích zájmen před podstatnými jmény - příklady: Jak nám sdělil hejtman, ten rybník byl vypuštěn po padesáti letech po problémech s tou vodou. - Ta práva těch věřitelů jsou problém. Špatné skloňování číslovek je kapitola sama pro sebe. Dvěmi směry to jen začíná. Správně vyslovit "po 453 dnech"  je pro, zřejmě neodborně vyškolené, redaktory velkým oříškem. 

Vím, že mé dnešní téma je velmi široké. Samostatnou kapitolou by se mohly stát např. anglicismy v češtině (dress code, shopping center, deadline - v rozhovorech přátel a kamarádů - budiž, ale v médiích?!). Nebo komentování sportovních přenosů (proč míček dopadne na baseline a ne na základní čáru?). Nebo - procházka pražskými ulicemi - názvy obchodů, texty letáků - člověk si začíná myslet, že se nějakým záhadným způsobem ocitl v anglicky mluvící zemi.

A tak se jen pro sebe ptám: PROČ k tomuto dochází? KDE je počátek úpadku českého jazyka? PROČ chceme být světoví zrovna v tomto směru? KAM nás tento trend dovede? JE možná náprava? - Napadají mě další a další souvislosti, ale zpracování by mi zabralo mnoho času a ještě více prostoru. A navíc, já nejsem kompetentní se podobného pojednání ujmout. Jsem jen obyčejná ženská, kterou za uši tahají nesmyslná slovní spojení a vyslovované gramatické chyby. Která dostala obyčejný vztek na znehodnocování naší řeči, až jí na mysl vytanula slova uvedená v titulku tohoto povídání. S vědomím, že se jedná  o nadsázku, nikoliv požadavek na realizaci. 

Co na závěr? Ten za mě řekne někdo jiný:

                                                Jablonský

                                                                             Autor textu: Boleslav Jablonský
                                            český obrozenecký básník, katolický kněz a národní buditel;
                                                                        pomník v Jindřichově Hradci

 

 

Český jazyk média společnost
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(5.1 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Paní Kočandrlová navrhuje číst Inogy a ne Inodži. Já bych to taky nečetl inodži,jen mne napadá, že by se to mohlo vyslovovat inoď, protože jak víme, společnost přišla z Maďarska a tam gy je ď. No ale hlavně oni se zásadně píšou s malým i, ne s velkým. Když už tu diskutujeme ty chipki...
Jana Šenbergerová
Tak, tak, nejen kvůli jazyku spěje národ k zániku ...
Oldřich Čepelka
Přečetl jsem si se zájmem článek s obloženou houskou v ruce. Vlastně s obloženým salámem (tou houskou) a myslel jsem, že si snad proženu kulku hlavou (nebo hlavu kulkou?).
Hana Sojková
Konečně jsem se dostavila přečíst si macatou diskuzi. Chápu lidi, kteří studovali češtinu několik let a doufám, že oni pochopí, že jsou lidé, kteří nestudovali, protože holt museli dělat něco jiného. Potvrdilo se mi, že mám co dělat, abych semtam napsala nějaký komentář. Do blogů se jistě pouštět nebudu :-)
Josef Volfík
Pro paní Hrádkovou. Pokud je někdo schopen napsat ...Děcka se učily ve škole... , tak je na tom s češtinou dost bídně.
Marta Hrušková
Mluvíte mi z duše! Naprosto souhlasím s každým slovem! Umět víc jazyků je samozřejmě v pořádku a v dnešním propojeném světě nutné, ale mělo by se tak dít až po zvládnutí mateřského jazyka. Ve středověku tuto roli zastávala latina, a kdo jí dnes ovládá? Třeba to někdy v budoucnu s angličtinou dopadne stejně. Zatím se ale angličtina cpe do dětí už od nejútlejšího věku, když matka potřebuje odložit batole k televizi, najde mu sice hezký a dějově i výtvarnou stránkou vhodný pořad, jenže většina jich je právě v angličtině. Vidím to doma, tříletý vnuk mluví hodně, nezavře pusu, asi tak polovina jeho řečí je v češtině, čtvrtina v angličtině a zbytek řečtině. Ta by byla v pořádku, otec je cizinec. Ale nepřijde mi normální, když si dítě hraje s autíčky a mluví na ně anglicky! Stejně tak mě odzbrojila kamarádka, která vyprávěla u kávy, že se její syn v nejmenované škole Prahy 6, plně české, o přestávce baví se spolužáky anglicky. Prý proto, aby se tři děti z jinojazyčných rodin mohly zapojovat. Nebylo by pro ně přínosnější, když žijí tady, naučit se pořádně místní jazyk?
Marie Hrádková
Dobrý den, zas to není tak strašné, jazyk se stále vyvíjí, jinak je mrtvý. Krátký čas jsem žila v Irsku a nepotkala jsem jediného člověka, který mluvil irsky, i když nápisy jsou dvoujazyčné. Děcka se učily ve škole irštinu povinně a nenáviděly ji, říkaly, že je moc těžká.
Lenka Kočandrlová
Jak slyším v reklamě Ó-tů nebo Inodži ,tak se mi otvírá kudla v kabelce! Zásadně říkám Ó dvě nebo Inogy - copak někdo vyslovuje žymnastika nebo žymnázium ??? Také v lištách v TV jsou často hrozné chyby,i hrubky....Zkrátka úpadek.
Dušan Brabec
Čeština je krásný jazyk a rozhodně by neměl být przněn (zejména novináři, redaktory či politiky) nebo redukován na zkratkovitou řeč převážně dnešní mladé generace. Na jeho rozmanitost, ohebnost, košatost i hravost jsem zde naposledy upozornil v článku "Kratochvíle s češtinou" (viz www.i60.cz/clanek/detail/33379/kratochvile-s-cestinou). Aktuálně si s češinou hraji na téma "(O)kouzlení, tj. Okouzlení i o kouzlení". Třeba z toho něco vzejde...
Soňa Prachfeldová
Hovorově se určitě nemluví spisovně, to mně nevadí. Člověk i tak udělá chybičku, aniž by chtěl. Jak krásně mluvili herci ve starých filmech. A nynější mládež? Vždyť je masírovaná od mala, tak se nedivme. A český jazyk je bohužel opomíjen. Je toho českého a důležitého, opomíjeno a ignorováno daleko více!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.