Šedesátníci a starší byli dříve opomíjení, nyní se jim všelijak nadbíhá
Ilustrační foto: Freepik

Šedesátníci a starší byli dříve opomíjení, nyní se jim všelijak nadbíhá

6. 5. 2024

Politici, tvůrci reklamních kampaní, obchodníci, novináři, ti všichni se nyní zajímají o lidi v seniorském věku. Je to výrazná a pozoruhodná změna oproti situaci, která tady byly před deseti a více lety. Tehdy byli v centru pozornosti výhradně mladí lidé.

Když posloucháme předvolební debaty politiků, všichni se nyní věnují problémům, které zajímají lidi vyššího věku. Získat na svou stranu starší voliče se vyplácí. Je jich mnoho, společenské dění je většinou zajímá, jsou zvyklí k volbám chodit. Mladí lidé se cítí být čím dál více zanedbáváni, často zmiňují, že nemají koho volit, že mají pocit, že nikoho nezajímají, že nikdo neřeší jejich problémy. To je obrovský rozdíl proti situaci, která tady byla dříve. Ještě před dvaceti lety naopak tento pocit měli lidé staří a říkalo se, že nikoho nezajímají senioři.

„Hodně se v tomto směru změnilo. Vzpomínám si, že to není tak dávno, co mi novináři říkali, že je prakticky nemožné prosadit na titulní stranu časopisu fotografii staré ženy. Šéfredaktoři chtěli na tituly zásadně mladé a hezké lidi. A podívejte, dnes je tomu jinak,“ připomíná gerontoložka Iva Holmerová.

Je to jen jeden střípek z mnoha, které dokazují, že lidé vyššího věku jsou nyní v centru pozornosti. Je to dobrá zpráva, ale přináší sebou i mnohá rizika. Ne každý, kdo tvrdí, že ho názory a životní styl seniorů zajímají, tak činí se skutečným zájmem, mnohdy se za tím skrývá snaha získat politické body nebo prostě vydělat na skupině, která je početná, poměrně majetná a má zájem se vzdělávat, cestovat, bavit se.

„Senioři se čím dál častěji stávají nejen předmětem mediálních sdělení, ale také jejich jasně pojmenovanou cílovou skupinou,“ říká socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková a dodává: „I ty nejzásadnější poučky marketingu si všímají rostoucího zastoupení starších lidí v populaci. Pro ekonomické příležitosti, jež se s tím pojí, se vžil název stříbrná ekonomika. Tento segment ekonomiky cílí především na starší lidi. Je nicméně otázkou, do jaké míry přinesl zásadní proměnu stereotypního zobrazování stáří.“

Posun je v tom, že už stáří není v médiích a veřejném prostoru tak často jako dříve zobrazováno jako něco smutného, děsivého. K článkům o stárnutí jsou čím dál méně přiřazovány fotky nemohoucích lidí, kteří se v bačkorách šourají po chodbách domovů pro seniory, jak tomu bylo donedávna. Jenže ani současný trend zveřejňovat fotky starších lidí, kteří jsou zásadně rozjásaní a usmívající se takzvaně od ucha k uchu, není úplně nejvhodnější.

„Fascinují mě všichni ti rozesmátí krásní senioři s bělostnými zuby, kteří v rozevlátém bílém oblečení běží bosí po plážích. Takových fotek je teď v médiích čím dál víc. Začínám mít trošku depku s toho, že neběhám po pláži a mé zuby nejsou bělostné,“ říká osmasedmdesátiletá Jana. Tvrdí, že si na toto téma se svými známými často povídá. „Tak nikdo se nechce dívat na nemohoucí babky, ale zároveň nám přijde směšné, že se nyní na fotkách každý senior směje a je šťastný jak právě narozené štěňátko,“ podotýká.

V současné době totiž není problémem to, že by lidé vyššího věku byli skupinou, která nikoho nezajímá. Problémem se stalo to, že zajímá všechny, ale ne každý, kdo zájem o ni projevuje, dovede její potřeby a přání pochopit. A že jeho zájem ve skutečnosti jen nezastírá snahu něco na seniorech vydělat.

A tak jsme svědky druhého extrému. Rozmohl se anti-aging průmysl. Jde o oblast byznysu s nejrůznějšími prostředky slibujícími zpomalení či dokonce zastavení stárnutí, ať už jde o doplňky stravy či kosmetiku nebo nejrůznější návody na zdravý životní styl.

„Anti-aging průmysl představuje obrovský potenciál pro reklamu, která negativní představy závislých a  potřebných seniorů nahrazuje obrazy aktivních, mladě vypadajících a zajištěných seniorů. Stáří se v těchto obrazech stává krásné a šťastné právě proto, že stáří připomíná co nejméně,“ vysvětluje socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková, která působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Připomíná jeden nyní značně rozšířený jev. V médiích se čím dál častěji objevuje hodnocení, že někdo stárne takzvaně dobře. Vidíme fotky nějaké herečky či zpěvačky a u ní věty typu: stárne dobře, na svůj věk vypadá skvěle.

Což je dosti nesmyslné a bizarní sdělení. Ze stárnutí se stalo cosi jako sportovní disciplína a společnost nyní lidi vyššího věku tlačí k názoru, že stáří je třeba správně uchopit, pracovat s tím,  dosahovat v tomto směru co nejlepších výsledků. Jinými slovy, když jste třeba nemocný a neměl jste to štěstí, že se vám podařilo naspořit hodně peněz na plastické operace, stárnete špatně. Když máte štěstí, že jste zdravý a máte na vylepšování svého vzhledu, stárnete dobře. Což je ovšem stejně podivný přístup jako to, když si někdo s výrazem senior zásadně spojuje snímky stařečků bezmocně ležících v nemocnicích.,

Možná i současná doba posedlosti tím, že stárnutí znamená neustálou aktivitu, utrácení, seberozvoj a sebezkrášlování, pomine. A pak nastane doba krásná, kdy se o stáří nebude tolik mluvit, psát, vědci ho nebudou zkoumat, protože začne být považováno za naprosto normální přirozenou součást života. A společnost konečně pochopí, že lidé se nedají rozdělovat jen podle toho, kolik jim je let. Protože někdo se chová jako stařec už ve čtyřiceti a někdo žije stejně jako žil v padesáti i v osmdesáti.

 

(S využitím zdrojů: Z nuly na sto – publikace společnosti Elpida)

 

 

 

 

 

aktivní senioři společnost stárnutí
Hodnocení:
(5.1 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Josef Andrle
Nejsem senior ,jsem důchodce .
Eva Mužíková
Také se snažím žit naplno, tak jak mi to v mých letech jde. Už jsem se setkala s názorem abych na své aktivitě ubrala, nebo mi " seberou důchod". Ale to samozřejmě nehrozí, nemíním jen vysedávat v parku a koukat na televizní pořady. Na to mám snad ještě času dost.
Milan Pepo
No nevím. Na televizi nekoukám jen když přijedou naši (tatík letos devadesát). :-) Reklamy... Termolka na klouby. Pak nějaký Prostamol (? ) Na prostatu. Coldrex(?) na nalepení umělých klektáků. Pak něco na inkontinenci ? Jo a ještě něco jak pán nemůže, přijedou do lázní, paní mu namaže záda a pak se tam vytáčejí na parketu :-D Vše naprosto stupidní a zkreslené. Nebo špatně pochopené. Myslím ze strany tvůrců těch reklam. Samozřejmě, že ve stáří hraje velkou roli zdravotní stav. Ale myslím si , že velký vliv má především psychika. Pamatuji si jednu humornou příhodu před xx lety. Kolegyně měla tátu ...78 let. Babičku 98 let. Babička naprosto samostatná, bydlela v takovém pečovatelském domě v garsonce. Před Velikonocemi se rozhodli, že babičce uklidí. Jako rodinného přítele mě vzali sebou. Tak jsme gruntovali a táta, že pověsí záclony. Tak vylezl na ty kovovové štafličky, začal řasit záclonu a ... babička stojí pod ním se založenýma rukama a jedním přihmouřeným okem na něj kouká. Tatík se podívá dolů... trochu znejistěl. ,,Copak mami, dělám to špatně?" A babi mu odpověděla tím stařeckým hlasem. ,,Kdepak Honzíku... já se jen dívám jak to děláš abych věděla až tu jednou nebudeš." Děda málem z těch štaflí spadl a my ve dveřích šli smíchy do kolen . Ale to jsem odbočil od tématu. Ty nejrůznější reklamy cílené na seniory je třeba brát s rezervou. Nevím pro koho je určena třeba ta Termolka. Makáme na zahradách a večer nás bolí celé tělo, ale klouby si nemažeme. Ujdeme s přáteli po Šumavě xx kilometrů, ale klouby si nemažeme . O nějakých lepidlech na zuby se nebavíme, stejně tak ... teď nevím jak ,,děvčata", že by se bavila o inkontinenci. Prostě si myslím, že žijeme normálně a ty reklamy v televizi nám podsouvají něco co... ne že neexistuje, ale co prostě neřešíme protože takový je život. ;-)
Lenka Kočandrlová
Dívat se na reklamy o inkontinenčních pomůckách, mastích a prášcích na záda,klouby a pod., tomu neříkám zájem o starší lidi.
Naděžda Špásová
Slovo senior už mi docela vadí. Ano, jsem důchodce a občas se mi zdá, že ti později narození nám závidí. Myslí si jak jsme na tom dobře, ale že jsme se celý pracovní život neflákali, to už nevidí.
Vlasta Štolůnová
Až na malý detail, kdo zaměstná člověka před důchodem nebo důchodce? Tady se nezměnilo a nejspíš hned tak nezmění téměř nic. Nezbývá než se zaměstnat sám, ale ti, co to dělají, to už věděli dávno předtím.
Jitka Caklová
Většina lidí se v mládí "nechala obléknout do slušivého šatu" a nedošlo jim, že nic netrvá věčně. Dříve se říkalo: "Lehko nabyl, lehko pozbyl.", ale to druhé dnes už neplatí. Dnes abych se pomalu bála s úsměvem říkat, že mi nic nechybí, že se cítím báječně, že je pro mě věk jen číslo, abych se náhodou nedotkla těch, kterým ještě nedošlo, že je třeba začít u SEBE ♥♥♥
Jiří Dostal
:-) :-) Roztomile o provaze v domě oběšencově, ale život holt tropí hlouposti :-) :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 21. týden

ŽELEZNICE V ČESKU. To je téma vědomostního kvízu tohoto týdne.