Neviditelní, průsvitní, zbyteční. Tak si připadají starší na trhu práce
Ilustrační foto: Pexels

Neviditelní, průsvitní, zbyteční. Tak si připadají starší na trhu práce

21. 5. 2024

Průhlední, průsvitní, neviditelní. Tato slova jsou v poslední době používána v textech o tom, jak se cítí padesátníci a starší, když hledají novou práci. Na druhé straně se objevuje čím dál více prognóz a propočtů, že za čas bude tato věková kategorie na trhu práce vládnoucí silou.

Čísla mluví jasně. Nikdy dříve se nenarodilo tolik dětí jako v roce 1974. Těm je letos padesát. Tvoří nejpočetnější skupinu společnosti. Paradoxně, když v tomto věku někdo z nich přijde o práci, má problém najít novou. Týká se to především lidí vzdělaných, kteří pracovali ve vyšších pozicích. Po uklízečkách či pomocných silách v kuchyních je hlad, ale když firma hledá vysoce kvalifikovanou asistentku ředitele, která ovládá dva světové jazyky, raději sáhne po absolventce školy, než po padesátnici. Stejně jako padesátiletí jsou na tom i lidé drobátko starší, šedesátníci, lidé před penzí.

Podle údajů z Českého statistického úřadu budou lidé ve věku šedesát až šedesát čtyři let nejpočetnější produktivní skupinou v populaci. „Paradoxně jsou nyní lidé v pětapadesáti a někdy už v padesáti takzvaně nezaměstnatelní, firmy jim nedávají šanci a týká se to zejména těch, kteří pracovali a chtěli by nadále pracovat v oblasti středního či vyššího managementu. Když o práci přijdou, je pro ně velmi těžké najít podobné uplatnění,“ uvedla socioložka Lucie Vidovičová. „Používá se pro ně proto výraz průhlední lidé,“ dodává.

Jako by je společnost nebrala na vědomí, nevážila si jich, nic od nich neočekávala. Je to zajímavé, protože stačí, aby byl člověk o něco starší a zájem společnosti se pak na něj naopak upíná. Stačí jít do penze a stát se takzvaně aktivním seniorem. Ti jsou teď v módě, cílí na ně obchodníci s kde čím, do jejich přízně se vtírají před volbami politici.

„Když někde řeknu, že nechci do důchodu, že chci stále pracovat, lidé na mě pohlížejí divně. Slyším věty, že už bych si měla aktivně užívat penzi, že život je krátký, že si ho mám takzvaně užít. Já si chci žít jako dříve, dokud mi to zdraví dovolí. Chci pracovat, baví mě to. Nechápu, proč bych měla změnit můj styl života, který mi vyhovuje, jen proto, že mi naskočil nějaký věk a od té chvíle se válet ve vířivce, chodit s ženskými na výlety, cvičit jógu a poměřovat se, která z nás je více aktivní?“ klade si otázku novinářka Eva. Je jí jasné, že pokud jí zaměstnavatel oznámí, že už o její práci nemá zájem, další v oboru nesežene. „Ukažte mi redakci, která zaměstná pětašedesátiletou bábu,“ říká.

„V mnoha firmách se drží předsudků a neumějí schopnosti lidí v předdůchodovém věku využít. V postkomunistických zemích je to více patrné než jinde ve světě. Ale nezájem o profesní rozvoj lidí v tomto věku se vymstí,“ uvedl Jiří Halbrštát z personalistické firmy Manpower Group.

Lidé ve věku padesát až pětašedesát let jsou zvláštní skupina. Na jedné straně je na ně často pohlíženo jako na čekatele na penzi, kteří už v kariéře nemají čeho víc dosáhnout, na straně druhé je v ní nemálo těch, kteří založili podruhé rodiny a mají školou povinné děti, nové hypotéky, nové partnery, sportují, cestují, žijí v podstatě stejně jako třicátníci.

„Mám dospělou dceru z prvního manželství. Po rozvodu jsem založil novou rodinu, narodil se nám syn. Ten teď ukončil střední školu, budu ho muset ještě nějakou dobu podporovat na studiích. K tomu přispívám mámě, aby mohla mít samostatný pokoj v domově seniorů na což jí její důchod nestačí. I když moje žena také slušně vydělává, naše výdaje jsou dost velké, když započtu náklady na bydlení, na dvě auta. Nedávno naše firma prošla restrukturalizací a já dostal padáka. Sice s odstupným, ale dost mě to vyděsilo. Práci na podobnou pozici, jakou jsem zastával, jsem hledal těžce, trvalo to rok,“ vypráví sedmapadesátiletý Petr, který pracoval jako personální ředitel středně velké společnosti. „Bylo mi jasné, že to bude těžké, jsem z pohledu personalisty starý. V oboru dělám, tak to vím. Nakonec mi pomohl kamarád, práci mám, musel jsem se trochu přeškolit, ale nevadí. Ovšem přesně jsem na vlastní kůži poznal, jaké to je být na trhu práce nežádaný, průsvitný,“ dodává.

Hospodářská komora zveřejnila odhad, že do roku 2032 bude Čechů v produktivním věku o dvě stě čtyřicet tisíc méně než nyní. Kdo bude pracovat? Uvědomí si firmy, že mladých bude málo a proto ti, které nyní považují za staré a nevýkonné, se mohou stát spásou? Nebo o ně nadále zájem nebude, protože spoustu pracovních úkolů budou zastávat stroje, umělá inteligence?

Experti z různých oborů na toto téma diskutují čím dál častěji.

Častým argumentem, proč firmy nechtějí přijímat lidi ve věku nad padesát, je, že nejsou ochotni a schopni učit se novým věcem, být flexibilní. Nesmysl, oponují ti, kterých se to týká. Jenže, pozor, v tomto směru personalisté často vědí, co čem hovoří.

Například z průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti, jehož cílem bylo zmapovat postoj Čechů ke stárnutí, vyplývá, že Češi obecně nepatří mezi národy, které považují celoživotní vzdělávání za přirozenou součást života. Ve srovnání s dalšími deseti vyspělými zeměmi, jsou schopnosti Čechů na poli přizpůsobivosti změnám, označeny za velmi slabé.

„Sedmdesát pět procent dotazovaných se sice považuje za zvídavé a dychtivé učit se novým věcem, ale méně než šedesát pět procent věří, že se každý rok skutečně naučí více. Přitom pokud jde o přístup ke zdrojům celoživotního učení, většina z nás jich má podle všeho dostatek. Informovaní jsme a nástroje máme, ale často nic neděláme,“ komentoval průzkum Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN pojišťovny, který je expert na otázky týkající se stárnutí populace.

Průzkum se týkal lidí různého věku, ne jen těch starších a právě proto naznačuje velmi dobře, jak všichni uvažujeme. Velmi často jsme spokojeni s tím, co máme, nevzděláváme se, nepočítáme s tím, že jednou třeba budeme hledat uplatnění v jiném oboru, nepřemýšlíme, zda máme na pracovním trhu co nabídnout.

Potíž je v tom, že v každé věkové kategorii je spousta lidí, na které výrazy průhlední či průsvitní sedí víc než na lidi vyššího věku. Jsou líní, nemastní, neslaní, nemají společnosti co nabídnout a ani nechtějí. Naopak mezi padesátníky a staršími je spousta lidí, kteří jsou tak výrazní, vzdělaní, šikovní, zruční a schopní, že je jejich spojování s těmito označeními naprosto nesmyslné.

 

(S využitím zdrojů: Český statistický úřad, Češi a dlouhověkost - průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti.)

 

 

 

 

 

 

aktivní senioři peníze práce
Hodnocení:
(5.1 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
"Neviditelní, průhlední, zbyteční."??? Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu to člověk vidí. Celý svůj život jsem byla dělnice v různých profesích a nikdy jsem, co se práce týče, neviditelná, průhledná, ani zbytečná nebyla. V důchodu jsem spokojená, ani k tomu nepotřebuji "válet se ve vířivce, cvičit jógu, chodit s ženskými na výlety, abych se mohla poměřovat, která z nás je více, či méně, aktivní.". U3V by pro mě byla ztrátou času a dokonce ani nepotřebuji chodit na přednášky sociologů, aby mě učili, jak mám v důchodu žít. Tak to mám prostě já a jak to mají jiní, je to jen jejich věc. Každý sám je svého štěstí strůjcem ♥♥♥
Dušan Brabec
Stát si vydržuje za peníze daňových poplatníků spousty institucí s účedníky, kteří by měli včas reagovat a zpracovávat odpovídající pravdivé analýzy, co bude a jak k tomu přistoupit. Bohužel úředníci tam jen sedí a berou (inflační) platy, které jim stát ještě zvyšuje. Tak se nedivme. Myslím si, že člověk, který vytváří skutečné hodnoty, se NIKDY o práci bát nemusí. Ale takových je fakt málo, Aktuálním krédem totiž je: ber co nejvíce za co nejmenší námahu a hlavně si dosytosti užívej!
Jan Zelenka
Pokud chce člověk v důchodu pracovat, proč ne. Pokud má chuť a dobré zdraví. Já se v důchodu věnoval obchodu a díky tomu jsme mohli se ženou jezdit po světě. Peníze byly. Bohužel, druhý infarkt to vše ukončil.
Jiří Dostal
:-) Politická reprezentace s omezenou suverenitou není schopna řídit a garantovat systémovou úroveň a kvalitu společenského rozvoje (zdraví, vzdělání, právo), důsledkem je nemotivující odcizená práce v globálním vakuu... :-)
Libuše Křapová
Sama jsem před důchodem zažila, jak málo ne jen starších se chce dále ve svém oboru vzdělávat. Nejčastěji oponují slovy - vždycky to tak fungovalo, tak proč to chceš měnit? Protože vzdělávat se opravdu neznamená vlastnit a třeba i ovládat chytrý mobil.
Danka Rotyková
To vzdělávání ve firmách je něco jiného než ovládání chytrého mobilu. Každá firma má velkou řadu systémů, které se neustále vyvíjí. Ne že by za to chtěli vlastníci firem utrácet ty velké sumy peněz. To určitě ne. Oni musí, aby se firma mohla rozvíjet, musí tomu přizpůsobit SW i HW. A jejich zaměstnanci nemohou zůstat stát, musí novinky přijmout a naučit se s nimi pracovat. A to je jen část toho, čím je myšleno vzdělávání lidí. Přiznávám, že ani mně se někdy nechtělo zase měnit to, co fungovalo, za nové. Navíc byly s nasazením nových vyšších verzí vždy počáteční bolesti, než se vyladily, někdy to trvalo. A za krátko zase přibylo něco nového, a tak to šlo pořád dál. Někdo to snášel dobře, ale všichni to rozhodně nebyli. Dá se říci, že už se učit moc nechtěli. Pokud není člověk zrovna přítel moderní techniky, pak se to může stát. A záleží jen na firmě, jak to řeší.
Ladislav Vesecký
Samé výmluvy! Že se nechcou lidí vzdělávat? Lži! Skoro každý má dnes chytrý mobil, to je počítač v malém. Většina z nás ho ovládá dokonale! Takže, jenom hloupé kecy! Máte 55- 60 let, tak na dlažbu! Čurečkův výmysl! Tím vám zrujnují pak výpočet na opravdový důchod! A to je záměr! Mojí ženu takhle vyrazili před 19 lety!! Zastání?? NIKDE!! Takže po tomle hnusném zlodějském kapitalismu, prohlašuji, ZLATÝ SOCIALISMUS !
Jindřich Berka
Ano umělá inteligence bude pohroma. Bude to muset řešit stát, jinak budou opět revoluce. Lidé bez práce i "zlobí". Třeba to vyřeší "chléb a hry". Jindra

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.