FOTO: Libuše Juráčková

Stala jsem se pamětnicí

24. 5. 2024

města a obce

Autor: Libuše Juráčková

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 27.5.2024 18:42

Jsem také pamětnicí, byla jsem u toho (ještě ne jako obyvatelka Prahy, jen návštěvnice), když bylo odstřeleno vlakové nádraží na Těšnově. Architektonicky krásná budova, ale v poněkud nešikovném místě. Ale dodnes tam není nic, jen nějaký nadjezd.

František Matoušek 27.5.2024 16:21

Také jsem pamětníkem, ledasčeho. I u nás zmizelo t.zv."místní" , jak se mu říkalo, oficiálně neslo název Ml.Boleslav-místní nádraží. Ostudu nám ale dělá nádraží HLAVNÍ, kudy projíždí vlaky na Liberec, Rumburk, Prahu, Nymburk, Mělník.

Blanka Lazarová 26.5.2024 21:50

Jsem ráda, že se Brno rozhoupalo. To nádraží byla opravdu ostuda. Už se těším na nové. Doufám, že bude dřív než to, co má nahradit Hlavní nádraží na novém místě. Protože to jen tak rychle nebude.

Irena Mertová 24.5.2024 10:12

Pro mne vzpomínky, odtud jsme s prarodiči vyráželi v létě na chatu na Vysočinu a jen s dědou na výlety, táhli kufry - tehdy nebyly kufry na kolečkách...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejoblíbenější turistické cíle ve Středočeském kraji roku 2022: Akvapark i sakrální památky

Nejoblíbenějším místem ve Středočeském kraji je aqaupark Aquapalace v Čestlicích, v loňském roce jej navštívil téměř milion milovníků vodních radovánek.

Redakce

Obec Obříství, křižovatka života hudebního skladatele Bedřicha Smetany

Lamberk, místní část obce Obříství, označoval místo, kde se v minulosti pásly ovce. Vznikla tu osada vybudovaná obyvateli starých Semilkovic, kteří se na tento vršek přestěhovali poté, co jejich původní osadu u starého Labe zcela zničily ledové kry při jarní povodni koncem 18. století.

Miloslava Richterová