Můj seniorský den: užívám si hlavně ranní rituál u novin a voňavé kávy

Super. Mám ráda lidi, kteří ještě čtou papírové novinky.

Užívejte dál svých voňavých i jiných rituálů .... myslím, že v podobné situaci nejste sama .... Carpe diem ....

I já vše připojují s přáním hezkého prožití dní všedních i svátečních. I pro mě je ranní pití kávy, to pravé nakopnutí do nového dne. :-)

Děkuji za milý upřímný článek. Jak píše Marie M., je důležité umět svůj den prožít s radostí a to Vy děláte již svým příjemným kávovým rituálem. Přeji další voňavá rána a hezké dny v každé roční době. :-)

Důležité je, aby si člověk dokázal podzim života zpříjemnit, a měl radost i z ranního poležení, není kam pospíchat.

Dnešní den. Jedenkrát v týdnu vstáváme v 04.10 hodin, připravím snídani a oběd pro přítele. Před před chvílí odjel do práce a já ještě 2,5 hodinky budu dospávat. Při loučení ho ubezpečím, že na něho budu myslet. Po ranním hygienickém programu se nasnídám, namaluji, upravím a po výběru oblečení odjíždím do města, pokud nemám nic jiného v plánu, kdy zůstanu doma. To třeba, když má přijít vnuk na oběd. Televizi mám jako zvukovou kulisu jen v případě, že si nepouštím hudbu. Neodpustím si po obědě projít své oblíbené programy se zaměřením na rekonstrukci bydlení, nebo jiný výběr. Když je pondělí, jedu na kávu s kolegyněmi. Jsme seniorky, dětské sestry. Úterý odpoledne a v pátek na mne čeká přítel v hypermarketu, kde jdeme nejdříve na kávu a potom nákupy. Sobota je vždy ve znamení výletu do známých a neznámých míst. Když jsem sama a mám podle přítele osobní volno, trávím čas úklidem, vařením, četbou, TV, Internet, zvláště informace o místech, kam se nepodivám pro jejich vzdálenost, zprávy. Krátké procházky kvůli problémům po úrazu musí stačit. Upravuji si oblečení, móda je stále mým spojencem mého šatníku, nebo se věnuji dalším zájmům. A máme další týden za sebou. Ten čas tak letí, tak nějak nestíhám.

Jo jo, je důležité začít den hezky - jaké ráno, takový celý den :-) Tak přeju samé pěkné dny!

Každý to má nastaveno jinak.

No nevím já bych takhle skončit nechtěla.

Přemýšlím,jak to napsat?Asi až mi bude 80+ a třeba budu mít zdravotní problémy,možná pochopím,zatím no nevím,jsem5 let v důchodu,mám 2 práce a za peníze navíc s manželem cestujeme ,sem tam nějaké adrenalinové zážitky,beru vnuky na výlet,jsem spokojená.Každý to má jinak,asi bych se unudila,ale to nechci nějak kritizovat článek,třeba také jednou tak budu žít.Mějte se krásně.