Šárka (71 let): Rodina mi vyčítá, že stále jen hledám společnost

Zrovna jsem na hlavni strance cetla presne opacny clanek, jak tam okoli cloveka nuti k seznamovani. Odlozim si sem stejnou radu, jako tam. Kdo jsou a jakym pravem vam chce vase rodina prikazovat ci zakazovat? At si se svoji nebytycnou drzosti jdou nekam. Je to vas zivot.

Njno, já taky nedokážu sedět doma na zadku. Ale na výlety nejsem a nikdy jsem nebyl. Tak aspoň chodím do práce. Mám to padesát kilometrů, tak si taky aspoň zařídím (bo miluju ježdění autem :-) ) a můj chlebodárce a vykořisťovatel mi umožnil to, o čem jsem snil celej život - dělat samý noční (dvanáctky). Jsem celoživotní provozák (v chemii), teď dělám dědka u závory. Spokojenost a pohoda. Ale dělat nemusím, penzi mám slušnou (27 K), jenže neumím "nedělat". Ale pravdou je, že čas od času vyrazím na Moravu za bráchama, abchom společně popili a pomluvili živý s mrtvejma a tak :-) :-) :-) Penzista, mlád osmašedesáte jar.

Báječný článek, skoro jako by byl o mně akorát v opačném gardu. Také jsme s manželkou byli hodně aktivní včetně všemožného cestování, no a když jsem ovdověl a vzpamatoval se po tom názaru a změně, začal jsem žít opět aktivně a skoro každý den mám nějakou akci, na kterou se těším, na níž poznávám nové lidi a rozšiřuji si poznatky. I když uznávám, že v Praze je to snazší než možná jinde. Mám syna a dceru, kteří si žijí vlastními životy a pouze občas zcela přátelsky mně mně říkají: uber, uber... Ale dokud to zatím jde, tak proč, že? A co se týká vnoučat, tak přeci záleží také na nich, chtějí-li vidět dědu... Rozhodně nikdo netlačíme na pilu a snažíme se vzájemně respektovat. Prostě na pohodu!

Je babička, ne služka. A těmhle starouškům moc fandím. Jen tak dál "babi" Máte můj obdiv.

Žijte, jak se vám líbí, je to váš zivot.

16.8.2024 06:36 Svatá pravda!!! Coby děti jsme měly, nejen prázdniny, veskrze pracovní. Co já jsem se, jen na tomto portálu, "nabrečela". Bohužel jsem si dlouho neuvědomovala, jak skvěle mě rodiče do života připravili. Moje děti věděly jaký jsem měla život a také věděly, že jim chci dopřát lepší. Dnes mají své rodiny, žijí si své životy nezávisle na mně, stejně jako já na nich. Rodina je sice hezká "věc", ale jak to začne zavánět závislostí...... Mně stačí když mi řeknou, že se mají dobře a zda je to pravda, je čistě jejich věc.

V dnešní době, plné osamělých lidí, byste za oslovování druhých měla dostávat příplatek k důchodu :-)) Děti a jejich rodiny jsou pro Vás velkým darem, určitě se Vám povede se domluvit na tom, co bude vyhovovat jim i Vám. Sedět doma sama když Vás to očividně trápí není zdravé, ale to víte i beze mne. Určitě sama správně posoudíte, kdy jsou jejich obavy na místě a kdy ne. Pro mne jste ten správný příklad, jak prožít život v důchodu.

:-) :-) Život o ničem s dramatizací banalit....

Dobrý den paní Šárko! Já hlídám poměrně často a také často jezdím mimo domov, děti to vědí, že si musí termín "zamluvit" hodně dopředu a přesto si myslí, že jsem stále doma a k dispozici :)) Je to podvědomý názor na seniory. Rozhodně buďte v klidu a žijte si svůj život, až budou mladí skutečně potřebovat Vaše hlídání, určitě se budou více snažit si to domluvit.

Jsou děti který pomáhají rodičům když je potřeba a ty si zaslouží že jim i rodiče pomůžou ,když mohou a pak jsou jen paraziti co rodiče jen vysávají a už se těší až zemřeš na dědictví.Takový hnát od baráku .Hodným dát vše za živa a těm druhým ,,nemakačenkům ,,ukázat dlouhý nos ....bohužel ,,život,není dost často spravedlivý.....