Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Dana Kolářová
15.10.2024 07:44
...miluju okamžik, kdy spatřím hnědou hlavičku... velký souhlas, Aleno. Je to kouzelný okamžik.
Anna Potůčková
13.10.2024 18:31
Jo, houbaření je zdraví neškodná droga, pokud se sbírá jen to, co se bezpečně zná.
Lenka Kočandrlová
13.10.2024 17:03
Tak po dvou letech bez hub je letos u nás hub nastláno. Vlastně to není už taková vášeň,ale jen kráčení od hřiba krásného k ještě krásnějšímu,většímu, menšímu....K tomu křemenáče, modráky....Babky,klouzky necháváme být. Už máme dost nasušeno,ale člověk si chce po pár dnech bez hub zase jít a najít další hřibové krasavce. Asi před měsícem tu nastala invaze velkých bedel - louky byly obsypané stovkami,ba tisícovkami bedel...Po počátečním nadšení už to ale nikdo nesbíral....Tak si tady žijeme....
Hana Práglová
13.10.2024 15:32
Danuš, díky. Také to tak mám. Jenže les máme selkem daleko. Vlak, autobus, pak ještě dlouhá pěší chůze... Kéž by sloužilo zdraví, jako kdysi..
Jana Šenbergerová
13.10.2024 14:07
Danuško, s chutí jsem se dnes s tebou "prodírala" houštím v lese. Kde jsou ty časy, kdy jsem trávila v lesích dlouhé hodiny! Do chvíle, než jsem našla první sebemenší jedlou houbičku, jsem se jen tak procházela. Ta první ve mně probudila lovce. S košíkem v jedné a nožíkem v druhé ruce jsem s nosem málem u země procházela vysokou trávou a prolézala kdejakým houštím. Každý úlovek jsem pečlivě očistila, to mi v mládí vždy kladl na srdce táta. Nejeden náklad hub jsme donesli z lesa spolu. Z těch prvních bývala vždycky smaženice a polévka. Ostatní se pečlivě nakrájely a usušily. A pak jsme si na nich celou zimu pochutnávali. Letos po dlouhé době nemáme v zásobě ani houbičku.
Eva Klímová
13.10.2024 12:42
Konečně rostou , je to radost :-))
Libuše Křapová
13.10.2024 12:01
Také to tak mám, Dano :-) díky za povídání :-)
Alena Tollarová
13.10.2024 10:54
Jak by ne, na houby jezdíme rádi. Miluju okamžik, kdy spatřím hnědou hlavičku :) Líbí se mi všechny houby, ale moc druhů v lese bohužel nevidím.
Sylva Wiedel
13.10.2024 09:51
Ano, je to vášeň. A ozdravný pobyt v lese.
Hana Rypáčková
13.10.2024 09:10
Hezké povídání.. Houby mne baví. Líbí se mi je nacházet a určovat. Všechny. I prašivky.. Ráda chodím lesem, ale ani jeden pes /Filip a Venda/ to mé prolejzání houštím neschvaloval. I Eliška čeká na pěšince a teprve, když se nevracím , znechuceně přeskakuje větve a prodírá se ostružiním.. Les se velmi mění.. Ta místečka mizí..
Načíst starší příspěvky