Seniorské závislosti: slevové akce

Mám sousedku která slevy doslova miluje. Každý letáky pečlivě nastuduje a pak vyrazí na nákup.

To je dobře, že se to nikoho z vás netýká, ale napsala jsem to o své kamarádce a té se to bohužel týká a nedá si říci.

Dokud jsem nebyla v důchodu, dívala jsem se s despektem na svou maminku, která slevami žila. Jak se říká, člověk nemůže pochopit někoho, když nechodí v jeho botách. A tak jsem ke své nelibosti zjistila, že dokud jsem měla obědy v práci, tak mě ceny surovin zajímaly je okrajově. A že pokud si vařím, je opravdu rozdíl, když tu věc koupím v akci za půlku nebo bez akce za plnou cenu. Ale nejsem až takový sysel jako ona, abych si dělala zásoby a potom mi to doma procházelo. Kdo mě pobavil, byla známá. Smála se mi, že jsem koupila čtyři kusy, je jedno čeho, ale my s dcerou neměly doma ani ťuk a věděla jsem, že až půjde z práce, už to mít nebudou. Tak nějak se mě to dotklo, když řekla, to já si to koupím, když to potřebuju a je mi fuk, co to stojí. Dotklo se mě i to, že se mě ptala, co mám v tašce. To jsem tedy ještě nezažila a sama to nedělám, je mi fuk, co kdo odkud táhne. Za měsíc dva jsem tutéž známou potkala, tentokrát to došlo doma jí a tak to sháněla pro změnu ona. Moudře jsem mlčela...aspoň jednou.

Přiznám se, že mi vůbec žádné slevové akce nezajímají. Letáky mi domů nechodí a pokud si něco potřebuji koupit tak slevu neřeším. Je fakt, že si jako každý třeba koupím máslo, pokud jsem zrovna v prodejně, kde ho mají. Držím se zásady, že žádná sleva není zadarmo.

Samozřejmě si někdy koupím v Ternu něco ve slevě, ale to neznamená, že už na slevu předem číhám a pak se tam hned v první den slevy brzy ráno hrnu a ukořistím větší počet zlevněného zboží.

Hanko, já to tak špatně s námi důchodci nevidím. Samozřejmě že jsou takoví mezi námi. Lovci slev jsou ale nejen mezi námi seniory, jsou, i když opravdu je jich méně, zastoupeni ve všech generacích. Když jdeme my nakupovat, samozřejmě že koupím i to, co je ve slevě. Třeba zrovna to máslo. Ale kupujeme jen to, co potřebujeme, i když máme v domě hodně místa. A myslím, že takových jako nás je prostě většina.

Já nečtu letáky. Při nákupu dávám pochopitelně přednost slevám, ale kupuji jen to, co potřebuji na další týden. Nejsem na tom tak blbě, abych musel být na slevách závislý.

Evičko to já dělám taky, ale někteří lidé na slevy slyší.

Doufám, že toho tito lidé "výhodně" nenakoupí tolik, že to pak musí vyhazovat. O tom už jsem taky četl.- A zajímavý je úkaz : "co je ve slevě, to potřebuju".

To bych chtěl taky vidět... :-)