Anna (81 let): Listopad nesnáším, rodina totiž začíná šílet z Vánoc

Položte si otázku,zda byste chtěla zažívat v souvislosti s tímto obdobím opačný extrém.Mám skvělou snachu,ani vlastní dcera by nemohla býtlepší

Potýkala jsem se s podobným problémem. Celá léta jsme, v podstatě na manželovo přání, slavili Vánoce společně se synem a dcerou a jejich protějšky společně. Samozřejmě u nás. Navíc se již víc jak dvacet let scházíme s nejbližšími přáteli na Štědrý den na Kampě. Potomci se účastnili jako děti a nyní se účastní se svými rodinami. Je jasné, že logistika celých Vánoc byla tedy náročná, zvláště když jeden nejí kapra, druhý vyžaduje kapra na černo, další jí jenom mořské ryby a teď k tomu přibyla vnoučata. Jistě si to dovedete představit, co to bylo za „hukot“ a fofr a nervy to všechno zvládnout. Manžel před třemi lety zemřel a mladí předpokládali, že všechno půjde ve stejných kolejích i dál. I já jsem si to myslela… První Vánoce ještě byly ve stejném režimu, druhé jsem chtěla udělat každému to, co jí zrovna on a byl to… no, horor, děs, byla jsem schvácená a nestálo to za nic. Vloni jsem zavčasu všem oznámila, že prostě jdu odpoledne na Kampu a se stejně starými přáteli si pak ještě dáme sklenku či pivo v hospodě a nadílku si udělíme až na Boží hod pěkně v klidu. Místo tradičních jídel jsem udělala svíčkovou, protože tu jí rádi všichni. Na dárky jsme měli dostatek času a bylo to bez nervů. Možná, až vnoučata odrostou batolecímu a předškolnímu věku, zase to nějak změníme, ale momentálně je tento model pro nás všechny nejlepší variantou!

Ještě před pár, (vlastně skoro 20) lety jsem litovala všechny, kteří nemůžou trávit Vánoce se svou rodinou...z důvodu zdraví, vzdálenosti nebo špatných vztahů. Proto jsem ustavičně zvala tchyni na Štědrý den k nám, bydlíme o dvě ulice od sebe, a nechápala jsem, proč nechce a raději přijde až o svátcích. Teď, když se moje rodina přirozeně rozrůstá o snachy a synovce, tak už chápu. S věkem přichází ta chuť trávit svátky v klidu, tichu a bez stresu. Naštěstí moje děti a jejich rodiny mně chápou, takže %Stědrý den jsme s manželem a jeden ze svátků se všichni sejdeme, místa každý rok střídáme. Ale vše je v klidu, nedáváme si dárky, jenom losy a ty společné chvíle jsou skvělé, hodně se nasmějeme, nechystáme žádné hody, hlavně, že jsme spolu. Člověk si ale má umět říct, co chce. To, že to druhá strana nechápe, to už je jejich problém.

Tohle bych tedy nechtěla zažít.Co jsem v důchodu,nesnáším jakékoliv nucení se do čehokoliv.Čili nejraději jsem doma,v klidu,dělám si,co se mi zrovna chce dělat. Když mě nic nebaví,tak si klidně lehnu a spím.Je - li venku krásně,jdu se procházet.Jím,co si sama vyberu. Oblékám se dle sebe,jen pohodlné oblečení. Na Vánoce už neděláme žádné komedie,co děti jsou pryč z domova a mají své životy. I kdybych byla sama,tak bych nechtěla být jinde,než u sebe doma a tam si dělat ,co mne baví.

A proč to děláte? Tak jim jednoduše řekněte, že na Štědrý večer chcete být sama. Nemáte kamarádku nebo někoho, s kým byste mohla být?

Je zajímavé, co všechno lidi dokáží dělat ve jménu vánoc. Včera na procházce se kamarádka svěřila, že její snacha soutěží se svojí sestrou na téma: Kdo koupí dětem víc drahých dárků. Díky Bohu moje děti uvěřily, mají věřící partnery a advent je ve jménu přípravy vánočních setkání církve. S přípravou vánočního programu je práce dost, na štěstí je to baví.

Rodina mého syna plně mé rozhodnutí respektuje. Už několik let si užívám Štědrého večera o samotě. Sejdeme se až na Štěpána u oběda. Jestliže nemá pisatelka odvahu vzepřit se, ať si nestěžuje.

Také mi to přišlo k smíchu a zřejmě nemáte odvahu si prosadit svou, abyste je neurazila. Chápu vás, ale klid a pohodlí by měly být pro vás prioritou.

Paní Anno, vím, těžko se radí, ale přesto - zkuste to všechno brát z té lepší stránky : Máte syny, vnuky, máte také snachy - a je dobře, že ty chápou vánoce jako rodinný svátek, vše pečlivě připravují a je pro ně důležité, aby bylo vše hezké a všichni pohromadě ... Trochu "šílení" k vánocům patří, i trochu toho hluku a "cinkrlátek" - tedy, proč ne i vánoční svetry a plno ( zbytečných) fotek :-) Brala bych to , že je dobře, že je všechny mám, že je uvidím šťastné u stromečku, návštěvy u synů bych po roce poctivě střídala, no, a ve svém tichém bytečku seděla s knihou dalších 363 dnů v roce ...

Nemohu si pomoci , ale chechtám se jako blázen...To mne pobavilo. Advent si užívám s jednotlivými návštěvami a jsem po smrti manžela u večeře s přáteli, kteří jsou také sami..Když ještě někdo přijede mezi svátky, jsem ráda, ale já se už nikam neharcuji. Vnoučata jsou už odtrostlá a pravnoučata mají babičky. Vánoce jsou klidné a rozložené do celého prosince.Nikdo z dětí tu nebydlí..