Češi jsou ochotni starat se a zároveň nechtějí být na obtíž

Já si myslím, že vzhledem k nedostatku míst v DPS a cenám v jinych zařizeních pro seniory je přispíváni ze strany dětí potřebné. Určitě je to pro ně i tak výhodné, o rodiče je dobře postaráno.

Myslím si, že každý by měl pamatovat, že takové chvíle mohou přijít. Připravit se na to. Například nerozumím tomu, že se musí o rodiče finančně postarat děti. Přece se musím postarat především já sám. Pracoval jsem celý život a postarám se sám. Jinou pomoc uvítám.

Opravdu stojí za to uvážit situaci ve které jsme. Mám podanou žádost do domu s pečovatelskou službou a už nyní se účastním aktivit pro jejich členy a občas některé navštívím. Děti bydlí daleko a dokud budou mít děti ve škole a na studiích, těžko by se o mne staraly.

Čekala jsem az zde bude vice příspěvků, ale marně. Nechci se opakovat, ale jak už jsem kdysi napsala, sama jsem se rozhodla a přede dvěma lety se přestěhovala do Domu s pečovatelskou službou. Prestože v té době jsem byla naprosto soběstačná, nečekala jsem, až se můj zdravotní stav zhorší a budu odkázána na pomoc rodiny. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem ve svém životě udělala. Takže já patřim k těm, kterým nevadí že se jednou, až to bude potřeba, o mne postarají pečovatelky a zdravotní sestřičky. Vztahy v mé rodině máme skvělé, přesto jsem se rozhodla vyřešit to jak bude můj život plynout po svém.

Moc hezký článek, mohla bych se pod něj podepsat. Dokud můj tatínek trpěl "pouze" Parkinsonem, domácí péči jsem zvládala. Když se časem přidal Alzheimer, začalo mi to přerůstat přes hlavu a hledala možnosti výpomoci. Je to trochu jako v džungli. Než jsem dostala nějaký kontakt + konkrétní nabídku už bylo vlastně pozdě a řešila jsem něco jiného. Lidem v této situaci by určitě moc pomohl nějaký "manuál", aby přesně věděli jak postupovat, na co mají nárok, kam se obrátit atd. Protože v přímé péči jste v takovém zápřahu, že na tyhle věci vlastně ani nemáte čas a vše řešíte tak nějak intuitivně a mnohdy bohužel špatně.

Skvělý článek. Jen houšť a větší kapky. Mluvit včas. Když nastane čas bezmoci, budeme nutit své okolí, aby se chovali jako hasiči. Uvažovat o alternativách, poznávat je, klást (si) otázky. Varianta to se mě netýká, je ta nejhorší. Díky.