Publicistka Michaela Zindelová: Dnešní ženy jsou daleko sebevědomější než dřív

Děkuji za pěkný rozhovor s paní M. Zindelovou, které si velmi vážím. Co se týká oblečení, nemám žádný problém. Patřím k těm marnivým, módu sleduji a často si dělám radost novými kousky v Liberci, Chomutově, Uherském Hradišti, teď jsem si přivezla kozačky, sako a kabelku z Olomouce, na jaro se asi obléknu v Poděbradech nebo v Písku. Z adventního íčkařského setkání mohu potvrdit, že všichni účastníci svým ustrojením dali najevo svou osobnost/osobitost a bylo to velmi milé. A Olga Št. a Hana N. jsou pro mne dámami v každé situaci.

Děkuji za zajímavý rozhovor.

Zajímavé povídání, konec šedesátých let jsem měla v módě také ráda.

Nojo no, nic proti, ale ono je opravdu něco jiného oblékat Lucii Bílou a jiné celebrity, nebo nějakou paní a jiné jí podobné z Horní - Dolní. I když já, se svojí současnou ideální postavou, si opravdu naříkat nemohu, hlavně díky bohatému výběru všeho možného v second handech, se zbožím právě z Rakouska, případně Holandska.

Bohužel, v obchodech toho pro starší ženy opravdu moc není. Možná tak ve větších městech. Já na sebe kupuju oblečení většinou tak, že vejdu do krámu, prohlídnu si, co mají, vyzkouším, co mne zaujme - a většinou odcházím bez nákupu. Nic mi nesedí. Širší ramena, dlouhé ruce, vpředu skoro nic .... Před pár dny mne zaujal světle červený svetřík. Vyzkoušela, byl malý. Paní prodavačka byla enormně ochotná, nanosila mi kupu dalších - nakonec jsem skoro utekla, protože nesedělo nic a ty poslední už byly z kategorie pytlů. Nejviditelnější to bylo na tom skoro nic. Takže u mne padá i ten e-shop. Za to se mi asi po třech letech usilovného shánění podařilo koupit zimní boty. S botama mám také problémy - úzká noha s nízkým nártem a palec do špičky. Takže po opakovaných marných návštěvách jsme se tentokrát zaradovaly prodavačky i já :-) Vůbec mi nevadí, že nebyly zrovna nejlevnější. Mám boty :-)

Poslední věta tohoto článku mne zaujala. S takovýmto názorem mladšich žen se ve svých osmdesáti letech setkávám velmi často. Nemyslím jen originalitu v oblékáni, ale hlavně osobitost.

Hezký článek, díky, i když kavárny nejsou pro mne, jsem doma v přírodě, něco společného jsem našla, v rodině máme dlouhodobě slogan - upravená i na vrcholku Himálaje, je to z jedné knížky po babičce :-)