Čteme hodně. Častěji však texty na internetu, než knihy

Chodím do tří knihoven,denně přečtu minimálně jednu,někdy až tři knihy(když jsou menší,tenčí a hodně zajímavé). Od dětství jsem už přečetla desetitisíce knih,tak si půjčuji hlavně nové knihy,málokdy si něco čtu dvakrát. Na netu jsem denně tak 2 hodiny,bleskem si přečtu,co mne zajímá. Večer před spaním si vykřížím lušťovku,sudoku nebo osmisměrku. Číst ze čtečky - ne,není nad vůní knihy, prohlížet si ilustrace a fotky ne na obrazovce. Myslím,že poslouchat něco od někoho namluvené taky není nic pro mne,já čtu velice rychle, mám svoje představy a hlas cizí by mě vyrušoval.Jak se začtu do děje,zmizím někde tam do té krajiny a nevidím- neslyším. Čtu taky různé naučné knihy,teď zrovna o transgender, o hmyzu na zahradě, nedávno o tom zda se skutečně Země otepluje atd. Mám ráda životopisné a knihy o historii,nebo o krásách vlasti, pokochám se fotkami a v podstatě už nemusím ani nikam jezdit/chodit.

Na čtečku nedám dopustit. Mám ji už 8. rok a pořídila jsem si ji kvůli poruchám spánku, abych nerušila manžela, když si chci v noci číst a znovu se uspat .Schovám se pod peřinu, nasvícení se samo reguluje, zvolim si velikost písmen, ukazuje mi procenta přečteného a kolik času při mém tempu zbývá do konce a další možnosti, navíc je šikovná velikostí, obal umožňuje postavení na bok, když usnu, usne po chvíli také, nabitá vydrží dlouho. O výhodách při cestování ani nemluvě. Manžel mi stáhnul z netu tisíce knih, ty mám uložené v laptopu a tam si vybírám, na jaké mám zrovna chuť. Občas čtu i klasické knihy do ruky, ale u "bichlí" zjišťuji, že je to docela dřina, proti té subtilní čtečce. Moje čtečka - moje kamarádka, když kniha je nejlepší přítel člověka ;-)

To jsem ani nevěděla, že se knihy pro poslech načítají umělou inteligencí. To musí být dost příšerné. Knihy načtené lidmi jsou naopak velmi dobré. Nemyslím si, že by se přelétávání textů na internetu nebo čtečce dalo nazývat četbou. Čtou se knihy a vždycky to tak zůstane.

Svůj život si bez knih vůbec neumím představit. Vedu si čtenářský deník , takže vím, že za rok jich přečtu několik desítek. A zatím odolávám čtečce i když uznávám její nesporné výhody (na dovolenou či do nemocnice) tak ale šustění stránek mi nic nenahradí.

Já střídám počítać s knihou. Čtu neustále, vždycky si tam najdu zajímavost, nebo i novou informaci - to mě baví. Je to pro mě jiný svět, uklidňuje a odvádí od reality, která občas stojí “za nic”. A hodně často si čtu i nahlas :-).

Já přečtu dvě až tři knížky za měsíc. Vzít knihu do ruky, ponořit se do děje, na všechno ostatní zapomenout … Ovšem ne vždy si v knihovně vyberu dobře.

Díky za velmi pravdivý článek. Také jsem už měla pocit, že víc žiji ve virtuálním světě a zapomínám na ten skutečný. Proto si vždy ráno napíši v kolik hodin se začtu do počítače a snažím se na něm nebýt déle než 60 minut. A odpoledne trochu méně. Večery trávím už velmi pravidelně u četby knih nebo časopisu s luštěním křížovek.

Hezký článek. Čtení mě uklidňuje, automaticky si musím představit o čem čtu. A - mně baví obvykle hlavní hrdina/hrdinka, s kterou se snažím najít hodně společných věcí. abych se s ním/ní mohl ztotožnit.

Díky za zajímavý článek z "mého" oboru. Původně středoškolská kantorka češtiny, pak 16 let knihovnice (ve vědecké knihovně). Četla jsem 2 - 3 knihy týdně. Teď už jenom poslouchám audioknihy na YT. A nedám na ně dopustit! Šetří to zrak a taky je fajn, že nemusím držet "tlusté" knihy v rukou. Vždy jsem milovala vůni nových knih. Teď jsem vděčná, že můžu vychutnávat poslech četby. Ovšem pouze pokud je kniha načtena nějakým hercem (např. J. Saic, J. Ježková, H. Čermák,...). Knihy načtené umělou inteligencí jsou (většinou) strašné, nedá se to poslouchat :-(. Naštěstí stále máme možnost volby.

Začíná to výchovou. Dnes rodiče málo dětem čtou. Jako učitel něco o tom vím.