Doopravdy drsná historie o pašování a taky o exkrementech

:-D

To jsem se teda pobavila :-) Každého nás něco podobného potkalo, tak neštěstí druhého potěší dvojnásobně :-))

To se musí zažít, to se jen tak nevymyslí. Následný záznam události také nemá chybu. :-)

To byl tedy zážitek. Ale zažila jsem něco podobného, naštěstí už za hranicí na našem území. Jeli jsme se dvěma šéfy služebně do Militärarchivu do Freiburgu. Na zpáteční cestě pánové rozhodli v rámci šetření, že už stavět nebudeme, ani na WC, až v Česku. Byla už téměř noc. Oni se vyhrnuli z auta a ulevovali si málem hned na kolo, zatímco já klopýtala do soukromí ještě kousek do lesa. Po návratu jsme pokračovali a ucítila jsem divný vzduch v autě. V Praze mě vysadili u metra Vltavská a pokračovali. Podívala jsem se na své boty a zjistila, že jednu jsem měla doslova ponořenou do hovna. Musela jsem s tím dojet k sestře, kde jsem tenkrát nocovala. Ta mě hnala zout daleko na chodbě.

Hezký příběh ze života. Hezky jsem se nasmál. Miluška je kanón.

Zuzano, vidím, že Tě výkaly přitahují - viz Tvůj nedávný článek "Úvaha záchodová". Ale je to bezva psané, člověk se od srdce pobaví!

Nemám co napsat, vše bylo již napsáno předešlými komentátorkami a jedním komentátorem :-)). Takže jen - díky, skvělá příhoda vtipně napsaná :-))

Zuzano, pozdravuju Milušku a těším se na další cestovní zážitek. Tenhle byl tedy parádní!

Zuzko, úplně to viďim. Já mám na ta " hov...na" na botách asi nějaký magnet. Zvlášť když mají členitiu podrážku, tak to je opravdu umění, dát botu do pořádku. Pobavila jsem se.

Zuzano, už dlouho jsem se tak nepobavila, a s chutí zasmála.