Karma nebo náhoda?

Řekla bych, z vlastní zkušenosti, že člověk tropí hlouposti a život mu je v plné míře vrací. Tady se nehraje na "já nic, já muzikant". Nejvíce se o životě dovíme, když zestárneme.

Jsou různé životní příběhy, různé osudy. Říká se, že nějak bylo, nějak bude. Standovi přeji aby všechno zvládnul, život měl hodně pestrý a rozmanitý. Někdy život zamíchá pořádně kartami.....

Obdivuji Standu, ne každý muž se dokáže znovu oženit, ne každý muž dokáže mít ještě i ve stáří někoho rád. Dokáže se i postarat o toho druhého navzdory nemoci, to nebývá u každého muže pravidlem. Zajímavý životní příběh, lze říct, že si pan Standa užil života z plných sil, i zde lze říct ne každý je strůjcem svého štěstí. Přeji panu Standovi mnoho sil do dalších let. Znám nejednoho starého pána, který raději zvolil samotu bez ženy, žije už je pro sebe a pro své pohodlí v kruhu své původní rodiny. Jen aby byl v pohodě a v klídku on sám. Každý člověk je ve stáří jiný, ne každý volí samotu jako zlo, některý jako dobro a výhru. Je to každého nejen starého člověka vlastní osobní volba a to je dobře.

Co bude dál? To je těžké říct. Někdy nás osud nečekaně zaskočí, i když to máme dávno tam nahoře zapsáno, pouze o tom nevíme. Myslím ale, že Standa nebude opouštět tenhle svět s pocitem ukřivděnosti, naopak.

Co k tomu dodat, Danielo..?

Všechno je možné, vše se může stát. Když si lidé někdy spolu rozuměli, mohou si rozumět zase. Nikdy neříkej nikdy. Anebo říkej a přiznej omyl. Standa Haně vrací, co mu ona dala, ale je to těžké , těžké jako samotné stáří, na který prý nesmí být člověk srab...