Moji (pra)rodiče vyprávějí: Vyvzdorovaný sňatek

Míšo, článek mi mále unikl. To by mne mrzelo, protože, přestože je smutný, je krásný.

Smutný příběh, osud je k některým lidem krutý. Ale napsala jste to moc pěkně.

Krásný, ale smutný příběh.

Ještě dodávám. Vždy se musí čekat na platný rozvod. V případě Bláži vím, že byla podruhé vdaná a nosila jméno druhého muže.

Děkuji za příspěvky. Paní Eberlová, první svatba byla neplatná. Pokud se pamatuji, moje kolegyně z práce zrušila svatbu do 48 hodin po obřadu ještě v 70tých letech 20. století. Přes právníka. Určitě musela být první svatba neplatná. Stoprocentně Bláža neměla dvě svatby za sebou. Rozhodně Bláža nebyla vdaná a vdávala se zároveň podruhé. To nejde.

Trochu nechápu! Tehdy byly možné dvě svatby? Nebo ta první byla neplatná?

To je smutné, ale dřív to někde se svatbami tak bylo. Dodnes si pamatuji, že na hřbitově v Podkrkonoší, kde jsme bydleli, byl na jednom náhrobku obrázek krásného mladého páru. Maminka nám říkala, že jim rodiče nedovolili se vzít a oni svorně skočili v lomu ze skály.

Moc dojemný příběh. Láska se musí prožívat, nedá se sestavit s někým, kdo nás nepřitahuje, se nám nelíbí apod.

Nevěsta byla hezoučká, ale ten ženich, to byl skutečně frajer !

Michaelo, krásné, i když smutné. To může vymyslet opravdu jen život...