O tom, jak se máma vyučila prodavačkou a navštívil ji důstojník SS

Hezká vzpomínka na maminku.

U nás pletla a šila babička, nevím to jistě, ale asi i z těch páraných svetrů. Kolikrát se jakékoliv šaty přešívaly a donášely různě. To tehdy bylo normální, že se šetřilo na všem možném, jak se dalo. Později, když už nebyl takový nedostatek všeho a trochu se začalo, hlavně v sedmdesátých letech, dbát i na módu, tak stále zásobovala babička mojí mámu, těmi přešívanými a přeplétanými "kousky" a moji maminku, tehdy už výdělečně činnou, to kolikrát pěkně štvalo. Babička ale byla názoru, že to módní je a co snad není, to zas módní bude! Mně to bylo tenkrát jedno, byl jsem ušatý kluk, kterého zajímala hlavně technika a nějaké hadry a příze, ty jsou pro mechanika dobré leda na utírání šopinavého oleje od motoru, že jo?

Vaše maminka byla výjimečná žena, statečná a s touhou znát pravdu o historii. Zaslouží obdiv.

Maminka... moc hezká vzpomínka

Další krásný "retro" článek. Krásné vzpomínky i fotografie, moc děkuji. Jinak souhlasím s p. Vargovou (14:32), nějak asi selhala korektura ze strany redakce ....

Ráda čítám o osudech rodin vrstevníků. U nás kdyby nepletla z vypárané příze babička, asi bychom neměly v čem chodit. Pomohl ještě bazar a nucený výsek.

Moc hezká a dojemná vzpomínka. Jen škoda, že se vloudila technická chyba s opakováním celých pasáží textu. Původně jsem se domnívala, že mám nějaký výpadek vědomí a že jsem ten článek četla už kdysi dříve... :-).

Jaromire, krásná vzpomínka... I já chodila opletená vypáranými svetry... :-)