Příběh seniorky v autobuse městské hromadné dopravy

Nejezdím MHD až tak často, dávám přednost chození pěšky. Ale jsou chvíle, kdy člověk musí. Ale z poslední doby mám pár příjemných zážitků z chování lidí v dopravních prostředcích. Zrovna včera po divadle jsme s mužem jeli MHD z divadla, protože pršelo. Zapomněli jsme, že se v tuto večerní dobu již nastupuje pouze u řidiče a opakovaně jsme tiskli tlačítko u prostředních dveří. Řidič nás tudy nakonec pustil. Asi usoudil, že to je jednodušší, než nás popohánět k předním dveřím či dokonce nám ujet. Dodatečně jsem mu poděkovala.

Městskou moc nejezdím, ale mám zkušenosti z akcí pro seniory. Přijdou na program, vydrží do přestávky, pak se vrhnou na občerstvení a zmizí. Akce končí před téměř prázdným hledištěm. Vzhledem k tomu, že vystupující bývají převážně omladina a děti, je to politováníhodné. Ale to není jen o seniorech, podobné chování jsem zaregistrovala na vernisážích i u podstatně mladších návštěvníků. Myslím že Jan Werich kdysi konstatoval, že starý blbec byl i mladým blbcem. Už jen slova "víte, kdo já jsem" mluví sama za sebe.

Také se připojuji k Jarce J. Ilustrační foto mi připomíná jednu prodavačku, která ač vypadala přísně, byla nakonec moc fajn.

Jarka Jendrisková to napsala za mě :-)

Jani, ano, bohužel i takoví jsou mezi námi. Můj názor je, že prostě z mladého hulváta se stane časem starý hulvát. Zřejmě byla taková celý život a věkem se to jen zdůraznilo. Škoda jen, že to pak někteří z těch mladších vztahují na všechny seniory.

Také jezdím často MHD a občas se najde někdo, kdo se chová nevhodně a to napříč generacemi. Záleží vždy na lidech, stáří, i když se to od něj očekává, nezaručuje slušnost a takt. Kdo byl nepříjemný a nesnášenlivý v mládí, věkem to lepší nebude. Mně osobně hodně vadí příliš hlasité konverzace, kterých se bohužel někteří naši "vrstevníci" v buse dopouštějí. Fakt se mi nechce poslouchat nářky nad drahotou a už vůbec ne jejich politická "moudra".