Příběh seniorky v autobuse městské hromadné dopravy

Jsem naštěstí ve věku, kdy se udržím na nohou (a jsem na to pyšný, jistě podobně jako vy). Když v tramvaji nebo metru občas vyskočí mladý člověk a nabídne mi místo, říkám: "Nene, jen seďte. Já jsem seděl sedm let." Všichni kolem se rozesmějí a já dál stojím u tyče a mám radost... ano, radost, že mi to stojí :-)

Příběh mi připomněl reakci mého tatínka na sousedku, která byla na prahu seniorského věku, lépe řečeno v důchodu, a ve chvíli konfrontace názorů paní vyslovila otřepanou frázi: "Víte, kdo já jsem?" Lakonická odpověď mého otce: "Stará bába." Paní to vstřebala a ku podivu, žili na stejném patře několik dalších let bez dalších konfrontací.

Moc pěkně popsáno. Prakticky vše již bylo téměř všemi předchozími diskutujícími řečeno a lze jen souhlasit. Jako u všeho záleží vždycky jenom na konkrétním jedinci, a to napříč věkovými kategoriemi. Osobně mám s MHD jen dobré zkušenosti, i když ji využívám spíše ve velkých městech nebo v Praze. Horší je to s dálkovými spoji. Přestože si vždy kupuji místenku, často se mi stává, že je místo obsazené. Je to tím, že řidiči autobusů již dávno neoznačují místenková sedadla cedulkami, takže pak dochází k trapným chvilkám, kdy se musím domluvit s dotyčným člověkem, aby mi zaplacené místo uvolnil. Většinou to proběhne s omluvou a úsměvně, protože to nevěděl, ale jednou byl na mne jeden mladý floutek dost drzý. Naštěstí jsem se nedala :-))

pardon, zlobí klávesnice

Mně se před pár lety v autobuse MHD stalo, že jsenastopila do dost plného vozu, u schůdků seděl muž středního věku, tak o 20 let mladší než já, nepustil mě sednout a naopak mě začal kárat, ať mu nestojím v cestě, že bude brzy vystupovat. Tak jsem řekla: Od Vás to sedí, tak už vystupte.

MHD nepoužívám, přesouvám se Chevroletem Matiz, takže zkušenosti se spolucestujícími nemám. Co ale zažívám při nakupování, chodím o berli a je mi 77, nikomu nepřeji. Naprostá bezohlednost, hlavně že já se dostanu k regálu a ty dědku koukej uhnout.

Mám jednu radu nejezdit MHD.

Já mám jednu radu - vždy s úsměvem.

Mám pomerně dost nacestováno, ale musím říct, že Češi nejsou moc příjemní lidé. Horší jsou snad jen Rusové, o něco lepší Skandinávci a Švýcaři jsou slušní, ale odtažití. Samozřejmě srážka s blbcem hrozí všude.

Nejezdím MHD až tak často, dávám přednost chození pěšky. Ale jsou chvíle, kdy člověk musí. Ale z poslední doby mám pár příjemných zážitků z chování lidí v dopravních prostředcích. Zrovna včera po divadle jsme s mužem jeli MHD z divadla, protože pršelo. Zapomněli jsme, že se v tuto večerní dobu již nastupuje pouze u řidiče a opakovaně jsme tiskli tlačítko u prostředních dveří. Řidič nás tudy nakonec pustil. Asi usoudil, že to je jednodušší, než nás popohánět k předním dveřím či dokonce nám ujet. Dodatečně jsem mu poděkovala.